A o tom celé je – stejně tak, jako je problematický název, je problematická celá filmová série. Je strašně cool a ještě víc emo (jiné přívlastky, které by nepocházely ze slovníku citově rozervaných náctiletých, pro to nenacházím)...a to je asi tak všechno. Ne, pardon, zapomněla jsem na to nejdůležitější – je především velmi, ale opravdu velmi výdělečná. Z toho důvodu je také poslední díl knihy rozdělen do dvou filmů stejně jako třeba filmová adaptace Harryho Pottera. Komu se ale někdy dostal literární majstrštyk Stephanie Meyerové pod ruku tak ví, že nadupaností předlohy to tedy opravdu v tomto případě nebude...

Pojďme si shrnout, co už víme. Bella miluje Edwarda a Edward miluje Bellu. Edward je upír, z mnoha různých ne vždy zcela konzistentních důvodů má výhrady k tomu, aby se Bella stala upírem taky – to vystačí na první tři díly, na konci třetího se dohodnou, že když už, tak už, budeme nesmrtelní oba. Pak je tam vlkodlak Jacob a jeho kamarádi. Upíři jsou hodní nebo zlí – Edward má partu hodných sester a bratrů, která alespoň jednou v každém dílu z nějakého taky ne vždy úplně jasného důvodu bojuje proti partě těch špatných, nějaká ta akce musí být. Jo a upíři a vlkodlaci se nesnáší, což je blbý, neb Jacob taky miluje Bellu (jak se Bella nemůže rozhodnout a trvá to dvě a půl hodiny, viz recenze na předchozí díl série). Jsou tam nějaké peripetie okolo, sem tam bitka, dialogy v zásadě sestávající z vět jako „Miluju Tě a neumím si představit svět, ve kterém neexistuješ“, „Miluju Tě a proto Tě opouštím“ nebo prostě jenom „Miluju Tě“. Cílová skupina je tedy tímto jasná, někteří odpadnou už jen při představě takového audiovizuálního zážitku, ale jiní si řeknou, dáme tomu šanci, to by mohla být dobrá romantická oddechovka. Bez mučení přiznávám, že patřím do druhé skupiny – pohádky mám ráda, trochu kýče ustojím celkem snadno, když mám důvod...takže jsem v tomto směru tolerantní a z mého pohledu by tam ty základní ingredience byly (mimochodem, to samé platí i o knižní předloze). Ve studiu Summit Entertainment ale asi v něčem všichni fičí, protože ani na čtvrtý pokus se jim nepodařilo někde uhnat režiséra, který by z těch potenciálně možná ne chutných, ale v zásadě poživatelných ingrediencí umíchal výsledek, který by byl hoden 169 Korun českých (cena za lístek do multiplexu, jestli mě pamět neklame). Nejvíc se tomu přiblížil David Slade ve trojce, přinejmenším akční část měla docela šťávu. Bill Condon (např. Dreamgirls) na to šel jinak a snahu mu nelze upřít, ale toť vše. Twilight sága – Rozbřesk, část 1. je totiž opět tak špatný film, že si i ten nejtolerantnější divák, který ale má alespoň mikroskopickou špetičku nějakého vkusu, bude místy zoufalstvím rvát vlasy na hlavě.

Děj filmu je tentokrát zaměřen více na romantickou než na akční složku. Začíná se svatbou Edwarda a Belly, pokračuje líbánkami a hlavní zápletkou je v názvu zmíněný problém „jak se rodí upíři“ (pozor, spoiler - císařským řezem a zubama). Materiál je tedy zde spíš opravdu na romantické drama než na akční film a režisérova snaha obě složky alespoň nějak minimálně vyvážit se cení, i tak ale většinu filmu dělají Edward a Bella cukrbliky a Jacob ztrápené obličeje. Nikdy by mě nenapadlo, že budu nakonec ještě ráda, že kožený panák Taylor Lautner má ve filmu takový prostor – jeho Jacob je totiž jedinou postavou, která ve filmu prochází alespoň náznakem nějakého vývoje. Nechce se mi věřit, že by mi Lautnerovy herecké schopnosti zůstaly tak dokonale skryty jenom proto, že prostě neměl co hrát, ale fakt je ten, že míra jeho koženosti je ve čtvrtém filmu zdaleka nejúnosnější. Zbytek hereckého obsazení zůstává stejný a na Oskara to asi zase nebude, ale do očí to také (většinou) nebije, Kristen Stewart to v plážových oblečcích sekne a Robert Pattinson snížil počet skelných pohledů á la „drogový dealer zkřížený s nešťastným štěnátkem“ na únosnou míru.

Samotný akcent na romantickou notu by přitom nemusel být tolik na škodu, protože režisérovi nelze upřít jistý cit pro situaci, i když stejně jako u předchozího dílu si nejsem jistá, že spontánní smích publika byl v některých vypjatých situacích záměrem a snahou režiséra dementní dialogy odlehčit, nebo zda je jen nechtěným vedlejším účinkem. Tak jak tak, občas se zasmát je v tom moři patosu celkem osvěžující. Navíc by to byla protiváha předchozímu dílu, kde šlo více o akci a dokonce jsme se dočkali něčeho jako bitvy. Na to, aby bylo možné si ten kýčovitý fatalismus a řádně užít a třeba i povzdychnout nebo slzu zamáčknout, tomu však chybí alespoň zcela základní logika jednání postav, minimální uvěřitelnost, prostě něco, čeho se lze chytit a brát alespoň jedno procento na plátně řečeného vážně. Tonoucí se stébla chytá, ale tady se při nejlepší vůli prostě utopíte. A i kdybyste nějakou náhodou udrželi hlavu nad vodou, tak vás stoprocentně dorazí hrozivě odfláknuté české titulky (myslím, že Jacobova hláška „já jsem se tady udělal sám“ by mohla vstoupit do dějin, namátkou ještě perla „ohraničený čas strávený s Tebou“ - vážně? Google translator hadr.)

A těch pár akčních scén vskutku nestojí za řeč. Nejsem odborník na triky a efekty, ale vlkodlaci jsou pořád nějak víc pixeloví než hrůzostrašní a o tom upířím novorozeněti ani nemluvě.

Celé veledílo disponuje dvěma aspekty, jež s přivřenýma očima označím za zajímavé a to ucházející kamera a chytlavý soundtrack a jednu věc, o které by se snad dalo říct, že je docela dobrá a to je posledních asi tak pět sekund před závěrečnými titulky. Jinak není celá Twilight série ničím jiným než produktem současné pokleslé popkultury toho nejhrubšího kalibru a říkám to s plným vědomím toho, že budu davy náctiletých fanynek obviněna z naprostého nepochopení celé záležitosti, nedostatku citu a všeználkovského pisálkovství. Holky, já vám rozumím, možná kdyby mi bylo čtrnáct a naši neměli doma knihovnu, tak v tom jedu s vámi. Ale oni ji měli a mě bude za chvíli čtrnáct krát dva, jestli rozumíte zase vy mě.

Kdy a kde dávají film: Twilight Saga: Rozbřesk - 1. část

16.11.2011 | MiaH Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout