Staňte se svědky Zmoudření Dona Quijota v Divadle na Vinohradech

Staňte se svědky Zmoudření Dona Quijota v Divadle na Vinohradech60%

Don Quijote de la Mancha, Sancho Panza nebo Dulcinea z Tobosy. Nejen tito románoví hrdinové ovládli od začátku února jeviště vinohradského divadla. Jejich příběh i osudy se však od těch původních, uvedených v Cervantesově románu, nepatrně liší. Přesto můžete čekat děj plný lásky a zvratů, jak bývá u tohoto žánru zvykem.

Snad nikomu není vzdálené jméno Don Quijote. Vždyť se taky jedná o postavu z epického díla světové literatury. Každý ví, že tento důmyslný a nepříliš známý muž baží po příbězích starých rytířských románů, které hltá jeden za druhým. Proto se rozhodne oprášit zašlou slávu bájného rytířství a na své herce a za doprovodu zbrojnoše Sancho Panzy se vydá takto učinit do světa. Za přehnané a nerozumné to považují všichni jeho blízcí, kteří se ho snaží od putování odradit a mají pocit, že je to nerozum.

Přesně tento příběh zdramatizovali umělci z vinohradského divadla, a to pod dramaturgickým vedením Jana Vedrala. Ten pro diváky připravil za podpory režiséra Martina Čicváka a scénografa Toma Cillera pětiaktovou hru, která má však svůj námět spíše v české domovině. Za hlavní předlohu dramatu si sice vybrali Quijotův příběh, ale tak, jak je popsán v tragédii Viktora Dyka s názvem Zmoudření Dona Quijota.

Z představení Zmoudření Dona Quijota. Foto: Divadlo na Vinohradech

Stejně jako Dykovo dílo, i vinohradská pětiaktovka je tak poměrně hodně patetická. Pokud jste nadšenci spíše do realistického dramatu, může se vám zdát děj místy maličko zdlouhavý a až příliš honosný. Pokud ne, těšte se na hutné poetické pasáže, které lemují cestu Dona Quijota, když hledá svou vysněnou dívku Dulcineu z Tobosy.

Můžeme prozradit, že Dulcineu nakonec najde, nicméně realita bude dosti daleko od vysněného okamžiku shledání s dívkou jeho srdce. Ve hře se najde také pár novodobějších prvků, otázkou je, zda zrovna tady by měly nalézt své místo. Řeč je hlavně o miniaturních popově-hudebních vložkách nebo filmových prvcích, které se podařilo tvůrcům do tragédie zakomponovat.

I přes patos je hra dobře srozumitelná, nicméně trošku kýčovitá. Největší pozornost si na jevišti zasluhují obří nafukující se kulisy, které kradou pozornost tomu, čemu by se měl divák věnovat. Balóny a gumové kozy přehlušují skvělý herecký výkon Tomáše Pavelky jako hlavního hrdiny Dona Quijota.

Z představení Zmoudření Dona Quijota. Foto: Divadlo na Vinohradech

Po jeho boku se může divák těšit také na vystoupení Ondřeje Brouska v roli Sancho Panzy (který také složil hudbu k celému představení), Otakara Brouska ml. v roli faráře, Evy Režnarové, Aleše Procházky, Zuzany Vejvodové, Nadi Konvalinkové nebo třeba Andrey Černé a Marka Lambory. Zvučných jmen se tedy ve hře objevuje dost, kyslíku jim trochu ubírá scéna a některé až přehnaně mateforické momenty, které zavání dramatickou mělkostí.

I tak však tragédie mistrně servíruje svou hlavní myšlenku, splňuje svoje poslání. Vykresluje skvěle lidský idealismus na cestě romantické duše - v kontrastu pragmatické reality okolního (dnešního) světa. Mise tragédie je tak silná, že jakmile se hlavní postava v závěru příběhu dovtípí reality, čili zmoudří, tak zemře. 

Perlička na konec: Vinohradské divadlo neuvedlo Cervantesův příběh poprvé. Úplně první premiéru mělo Zmoudření Dona Quijota v roce 1914, tedy dva roky po napsání stejnojmenné Dykovy básně. 

Foto: Divadlo na Vinohradech

Názor informuji.cz: 60%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Divadlo na Vinohradech nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!