Božena Němcová byla jednou z předních českých spisovatelek, která zásadním způsobem ovlivnila naši českou tvorbu. Kromě velkého důrazu na vlastenectví jsou v jejím díle patrné i silné ženské charaktery, které se snažila vždy obzvlášť vyzdvihovat. Velmi znatelný je i zájem o lidové tradice a folklór.

Svoji spisovatelskou kariéru začala jako básnířka. Později se dopracovala k próze. Mezi tu nejznámější patří Babička, Divá Bára, V zámku a v podzámčí, Pohorská vesnice či Karla. Každý z nás zná však zejména její úpravy lidových pohádek, které jsou často adaptovány do filmové podoby.

Dětství prožila ještě jako Barunka Panklová v Ratibořicích na statcích kněžny Zaháňské, školu navštěvovala v České Skalici. Otec pracoval jako panský kočí, matka si přivydělávala jako služka. V životě jí rovněž velmi ovlivnila její babička Magdalena Novotná, ačkoliv neměla s Boženou tak idylický vztah, jak jej autorka později popsala v povídce Babička. V sedmnácti letech se Barunka provdala za o patnáct let staršího Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné, navíc se kvůli manželově práci úředníka finanční stráže museli často stěhovat. Největší ránou jejího života byla však smrt jejího syna Hynka.

Samotná Božena zemřela v roce 1862. Pochována je na Vyšehradském hřbitově.

To nejlepší z Němcové

Mezi nejznámější a s Němcovou nejspojovanější dílo patří obsáhlá povídka Babička. Autorka zde promítá své místy až idylicky zkreslené vzpomínky na dětství, které prožila v srdci ratibořického údolí. Hlavní postavou prózy je Barunčina (Křestní jméno Němcové zamlada) babička, zidealizovaná silně pobožná žena, která je symbolem lásky a všichni z okolí ji respektují a chodí si k ní pro radu. Božena Němcová v knize popisuje i příběhy ostatních postav – kněžny, šílené Viktorky či komtesy Hortenzie. Neméně důležitý je i popis zvyků a tradic vesnického lidu. Kniha je tedy zejména cenným a zábavným pramenem informací o tom, jak se u nás dříve žilo.

Známá povídka Divá Bára pojednává o jediném dítěti pastýře Jakuba. Jakubovo děvče Bára je velké a silné, má černé vlasy, velké oči a nikdy se ničeho nebála – ani umrlců, hadů nebo čertů. Proto i místní věří, že je podvrženým dítětem polednice, a straní se jí. Není tomu tak však u její přítelkyně Elšky. Elšce Bára pomůže zahnat nápadníka tak, že se převlékne za strašidlo a vyděsí ho. Za trest musí přečkat noc v márnici, což Báře nakonec přinese štěstí.

Spolu s Karlem Jaromírem Erbenem předala Božena Němcová i řadu pohádek, které si často, dokonce i několikrát, zasloužily své filmové zpracování. Mezi ty nejznámější patří O Popelce, Neohrožený Mikeš, Čertův švagr, Sedmero krkavců, Princ Bajaja, Čert a Káča, O princezně se zlatou hvězdou, Potrestaná pýcha, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku či Chytrá horákyně.

Nejlepší Babička ze všech Babiček

Boženino nejznámější dílo Babička se dočkalo několika filmových adaptací. Tou nejoblíbenější a nejvysílanější je stejnojmenný film z roku 1971, kde si hlavní roli moudré bělovlasé stařenky zahrála Jarmila Kurandová a Barunku tehdy šestnáctiletá Libuše Šafránková. Film se natáčel zejména v Ratibořicích, některé scény však pocházely z Opočna, Dobrušky či Nového Města nad Metují. Jako první paradoxně natáčeli poslední scénu, kde Libuše Šafránková přichází říct včeličkám, že je babička po smrti. Svým výkonem údajně dojala celý štáb. Další zajímavostí, která se ke snímku váže, je, že se Barunka ve filmu ptá na pohádku O Popelce. Paradoxně samotnou popelku Libuše Šafránková hned o dva roky později zahraje ve Třech oříšcích pro Popelku, každoroční vánoční klasice, která rovněž vznikla na motivy pohádky Boženy Němcové.

Bez Němcové nejsou Vánoce

V předešlém odstavci byla nakousnuta největší vánoční klasika, která byla natočena podle pohádky O Popelce – Tři oříšky pro Popelku. Pohádky od Boženy Němcové však stály předlohou velkému počtu českých filmových pohádek, bez kterých si už ani nedovedeme vánoční svátky představit. Jednou z nich je černobílá pohádka Pyšná princezna z roku 1952. Milovníků Jana Wericha a Vlasty Buriana na mysli vyvstane Byl jednou jeden král… (1954). Hvězdu na čele zakryla princezna Lada pomocí myšího kožíšku v Princezně se zlatou hvězdou (1959). Libuše Šafránková si opět zahrála hlavní roli v další adaptaci díla Boženy Němcové, tentokrát v pohádce Princ a Večernice (1979) po boku Juraje Ďurdiaka. Hned tři roky nato získala Šafránková opět hlavní roli, v roce 1982 šlo o princeznu Marušku z pohádky Sůl nad zlato. Pero Boženy Němcové stojí i za na našem území známou pohádkou S čerty nejsou žerty (1984), ve které se Petr Máchal spolčil s peklem. Z těch novějších stojí za zmínku humorná pohádky Anděl Páně (2005), Anděl Páně 2 (2016) či Sedmero Krkavců (2015).

Na konci února si budete moci slavnou spisovatelku připomenout na její výstavě pohádek v pražské Kotvě.

9.2.2020 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout