Jsou světla, která nevidíme - Anthony Doerr

Hlavní hrdinka knihy žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. Když v šesti letech Marie-Laure oslepne, otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla tak vždy schopná najít cestu domů. O několik let později obsadí Paříž nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře jejich podivínský příbuzný. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky. Přestože Marie hrůzy války vidět nemůže, vnímá ji velice intenzivně, vždyť ji také připraví o to nejdražší, co má. Kniha získala v roce 2015 Pulitzerovu cenu.

Chlapec v pruhovaném pyžamu - John Boyne

Devítiletý německý chlapec Bruno neví nic o konečném řešení židovské otázky, ani o koncentračních táborech. Neví nic o strašlivém utrpení, které jeho národ uvalil na miliony Evropanů. Ví jenom to, že byl odtržen od svého milovaného domova v Berlíně a převezen do odporného domu uprostřed pustiny, kde se nedokáže zabavit ani si najít přátele. Jednoho dne ale při svých toulkách po okolí potká stejně starého chlapce, který žije na druhé straně vysokého plotu. Nosí, stejně jako ostatní za plotem, pruhované pyžamo. Bruno je zvídavý a nové přátelství se mu dá příležitost zjistit, co se na druhé straně vlastně děje. Proto si i on oblékne pruhované pyžamo a protáhne se dovnitř, netuše, že jeho nevinná zvědavost ho dovede k odhalení strašlivé pravdy.

Podle knihy byl v roce 2008 natočen i stejnojmenný film, hlavní roli ve snímku Marka Hermana ztvárnil Asa Butterfield.

Hana - Alena Mornštajnová

Román Hana se stal na českém knižním trhu snad nejvýraznější knihou posledních let. Třetí román Aleny Mornštajnové v anotaci předznamenává: „Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým.“

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se i přes výslovný zákaz rodičů rozhodne jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně. Proč je teta tak zvláštní? Proč se křičí ze spaní, je samotářská a nevyhledává společnost? Co se muselo stát, že ji válka takhle změnila?

Podle románu vznikla v Národním divadle Brno inscenace Martina Glasera, která měla premiéru v červnu loňského roku. Roli Hany ztvárnila Eva Novotná.

Ukázka z inscenace Hana Národního divadla Brno© web NdB <P/span>

Maus – Art Spiegelman

Maus je černobílá komiksová série napsaná a ilustrovaná Artem Spiegelmanem. Kniha zachycuje vyprávění Spiegelmanova otce Vladka o jeho zkušenostech coby polského Žida a přeživšího holocaustu. Autor přitom zobrazuje různé národnosti jako rozličná zvířata. Židé jsou vyobrazeni jako myši, Němci jako kočky, Francouzi jako žáby a nežidovští Poláci jako Prasata. Kniha je žánrově těžko zařaditelná. V roce 1992 získal Maus Pulitzerovu cenu, a to jako první grafický román v historii.

Ukázka z komiksu Maus

Tatér z Osvětimi – Heather Morrisová

Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, který souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský Žid Lale Sokolov stane tatérem v koncentračním táboře a je nucen označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, rozhodne se své nepatrné volnosti využít. Díky práci se pustí do obchodování se šperky a penězi z majetku zavražděných Židů, aby výměnou za tyto cennosti získal jídlo, které pomůže udržet na živu ostatní vězně. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Naše redaktorka Katka Čajanková o knize ve své recenzi napsala: „Vše, co se tatérovi děje, musíte prožívat s ním. Modlíte se za něj i za jeho přátele; modlíte se za to, aby se mu nic nestalo; modlíte se za to, aby Osvětim přežil.“

Deník Anny Frankové

Anna Franková v roce 1933 uprchla s rodiči z Německa do Amsterodamu, kde se rodina skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne celou situaci zvládala velice statečně. Pomáhalo jí psát. Svůj vlastní deník si psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944. Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován.

V roce 2017 u nás vyšlo také komiksové zpracování tohoto, dnes již klasického, díla. Jeho autory jsou Ari Folman a David Polonsky.

Ukázka z komiksového vydání Deníku Anny Frankové

29.1.2020 | Aneta Trnová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout