Provokativní dokument se v současnosti často omílaným tématem sebelásky v jakémkoliv těle představuje osudy a emoce několika aktivistek „tlustého“ hnutí ze skandinávských zemí. Snímek se snaží ukázat krásu tlustých žen, které se rozhodly bojovat za větší konfekční velikosti a toleranci společnosti k obézním lidem. Cílem filmu bylo zpochybnit zaběhlé ideály krásy a ukázat pozitivní přístup k nedokonalostem vlastního těla všech rozměrů.

„Před dvěma lety jsme v jedné studii četly, že 50 % mladých žen ve věku mezi 15 a 25 nemá rádo svoje tělo. Hlavně proto, že se cítí příliš tlusté. Když jsme o tom řekly svým dcerám ve věku 18 a 16, podivily se: „Jenom 50 %?“ To náš přivedlo k tomu natočit tento film,“ prozradily o své inspiraci tvůrkyně dokumentu Louise Kjeldsen a Louise Detlefsen. Pravdou ovšem zůstává, že to vypovídá o nízkém sebevědomí dospívajících dívek, a nikoliv o reálném procentu obézních puberťaček. Ženy z dokumentu reálně jsou tlusté, to je bez debat. Nelze použít již žádného diplomaticky znějícího slova jako je „ženská“, „plnoštíhlá či „krev a mlíko“ – nic z toho už v těchto případech nefunguje. Jak tedy obezita souvisí s domněnkami mladých dívek? Nepřímo snad, ale propojení je poněkud krkolomné.

Kvalitně a poutavě zpracovaný časosběrný dokument o čtveřici žen s různými osudy z Dánska, Norska a Švédska, které spojuje nadměrná konfekční velikost, se nesnaží hanit jakékoliv tělo či oslavovat obezitu. Skutečně se snaží prezentovat ženy nadměrných velikostí, které se přijaly a za svoji váhu se nestydí. Zároveň fakt, že je ve snímku používáno označení „tlustá“, je velmi pozitivní, jelikož by se nemělo jednat o citově zabarvené slovo s hanlivým až ofenzivním podtextem, ale jednoduše o přídavné jméno. Stejné stanovisko zastávají i některé z prezentovaných žen.

Co celému cíli dokumentu příliš neprospívá, je fakt, že ačkoliv ve skupině všechny ženy působily sebevědomě a na sociálních sítích rozšiřovaly krásu tlustého těla, v soukromí byly nešťastné, bály se jít na setkání se třídou, byly nejisté před přítelem, snažily se hubnout, a dokonce vyhledávaly pomoc terapeuta. Celé hnutí ve výsledku působilo falešně pozitivním dojmem.

Devadesátiminutový film často zacházel až do nedůležitých podrobností a měnil se na plačtivý maratón sebelitujících prohlášení – povrchní přítel, zvrhlý strejda, přísný otec nebo neschopnost přijetí odpovědnosti za vlastní tělo?

Dokument nabízí nový a hlubší pohled na členy „tlustého“ hnutí, jejich názory, postoje a problémy. Přesto není pro silnější ženy přímo lichotivý a všechny „baculky“ spíše zostuzuje a zanechává po sobě trpkou chuť.

Kdy a kde dávají film: Pěkně tučná sebeláska

27.1.2020 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout