Pravé jméno

Ač se to nezdá, umělcovo libozvučné jméno není pseudonym. Amedeo Modigliani se narodil 12. června 1884 v italském Livornu do buržoazní židovské rodiny. Jeho matka byla údajně potomkyní věhlasného židovského filozofa Barucha Spinozy.

K umění ho přivedla nemoc

Amedeo ve věku čtrnácti let onemocněl břišním tyfem. V horečce se prý svěřil své matce, že se touží stát malířem. V deliriu míval sny o exponátech v italských uměleckých muzeích a galeriích. Po vyléčení mu rodiče dovolili brát hodiny u výtvarníka na akademii v Livornu. Utrpení a halucinace způsobené chorobou mu tak paradoxně pomohly zjistit, kam by se měl ubírat jeho další život.

Amedeo Modigliani, Malý rolník, 1918. Foto: Tate Modern

Zabýval se i sochou

V roce 1909 zaměřil svou pozornost od malby k sochařství. O tomto obratu v jeho tvorbě existuje několik teorií – vliv na Amedea mohlo mít sochařské dědictví antického Říma či africká sochařská tradice, podle jiných ho způsobil stagnující úspěch jeho maleb, kvůli němuž začal experimentovat v jiné oblasti. Velkým inspirátorem mu byl jeho přítel, rumunský sochař Constantin Brancusi. Ačkoli neměl předchozí zkušenost, vrhl se na poměrně náročnou práci s kamenem.

Amedeo Modigliani, Hlava, 1911–1912. Foto: Minneapolis Institute of Art

Aféra s první výstavou

První a zároveň poslední samostatnou výstavu svých děl Amedeo uspořádal v roce 1917. Galerie, kde se přehlídka konala, se však nacházela naproti policejní stanici, odkud byl dobrý výhled na akt vystavený ve výloze, který měl přilákal pozornost kolemjdoucích. Jednoho strážníka pobouřilo explicitně zobrazené pubické ochlupení, kvůli čemuž byla výstava (paradoxně umělce, jenž vycházel z renesančního smyslu pro krásu a od moderních provokativních umělců se distancoval) nakonec zakázána.

Neshoda s Renoirem

Konec první světové války umělec strávil na jihu Francie, kde se údajně setkal s Augustem Renoirem. Jejich setkání podle výpovědi Renoirova souseda skončilo roztržkou. Zestárlý impresionistický malíř prý dal mladšímu kolegovi radu, že tvořit musí se stejnou vášní, s jakou miluje ženy. Renoir se mu měl svěřit s tím, že před samotným malováním hodiny hladí ženám hýždě. Amedeo na to prý opáčil, že ho ženské pozadí nezajímá, a rozhořčeně odešel.

Foto: Tate Modern

24.1.2020 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout