Zpět do ráje s Jiřím Davidem. Postmoderní umělec se na nové výstavě vrací k malbě
21.1.2020, Lucie Svobodová
V pražském Centru současného umění DOX právě probíhá výstava konceptuálního postmoderního umělce neboli, slovy autora, "postmoderňáka", Jiřího Davida. Jedná se o dosud nevystavené malby, které vznikaly v letech 2018 a 2019. Na výstavě s názvem Jsem tady uvidíte jeho nejnovějších 31 obrazů, které z původních šedesáti vybral kurátor Viktor Pivovarov.
Jeden z nejvýraznějších autorů české scény znamý spíše instalacemi objektů (Srdce na Hradě, 2002) nebo fotografií se po letech vrací zpět k malbě. Jiří David, který na scéně působí od osmdesátých let, má samostatnou výstavu po více než 10 letech. Trend návratu k malbě jako primární formě umění můžeme pozorovat na více výstavách, které v Praze v poslední době probíhaly – například Daniel Pitín v Rudolfinu nebo Michael Rittstein v Jízdárně Pražského hradu.
Autor nám na svých nejnověších velkoformátových obrazech předkládá kombinaci lidské nahoty a houštin trávy a květin, ale i přesto, že se toto spojení zdá být klidné a harmonické, je v obrazech obsažen pocit vzpoury, rebelie a napětí.
Výstavou provádí leitmotiv trávy, které je v evropském umění velmi ojedinělý. Na výstavě si také všimněte třech autoportrétů, na kterých se autor zobrazil nahý a zezadu. Kurátor výstavy Viktor Pivovarov tyto obnažené autoportréty spojil s biblickým Adamem a rajskou zahradou – Jiří David se v roli Adama vkrádá zpět do místa, ze kterého byl vyhnán.
Autoportrét zezadu je také jedním z velmi málo používaných motivů a je důležitým symbolem. Můžeme si ho vyložit například jako odmítnutí svého Já – není důležitý autor samotný, ale to, kam směřuje jeho pohled.
Erotická tematika je pro Jiřího Davida typická, ovšem při zobrazování nahých těl na jeho nejnovějších dílech se mu podle Viktora Pivovarova povedlo docílit dematerializace fyzické tělesnosti. A to takovým způsobem, že nezobrazuje lidské tělo, ale jeho negativní otisk.
Výstava probíhá do 30. března 2020.