Doktorka Kate Englishová je z bohaté rodiny, nikdy nepoznala nepohodlí či nedostatek, má krásný dům, slibnou kariéru a rodinu jak z reklamy na sirup. Její život se však otočí o 180° v momentě, kdy ji neznámý pachatel zavraždí matku. Tím však řádění vraha neskončilo. Po matčině pohřbu obdrží Kate první anonymní zprávu: „Až s tebou skončím, budeš si přát, aby dnes pohřbili tebe.“ Naštěstí se na pohřbu objeví Blaire, nejlepší kamarádka Kate z mládí a úspěšná spisovatelka detektivních románů, která se rozhodne stát se její oporou a vypátrat vraha díky svým zkušenostem z policejního odvětví, které načerpala při rešerších pro své knihy.

Blaire odhalí mnohé, baltimorská vyšší společnost rozhodně není bez poskvrny. Postupně se začnou odkrývat tajemství lidí, o kterých se Kate domnívala, že je zná – nevěry, lži i stalking. Doktorka Englishová i nadále dostává výhružné zprávy, ve vlastním se přestává cítit bezpečně a podezřívá všechny včetně manžela, chůvy i vlastního otce. Vraha však stále není možné dopadnout a Kate se bojí o vlastní život, jelikož z jeho vzkazů je jasné, že teď je na řadě ona.

Americká autorka thrillerů Liv Constantine přišla v roce 2018 s geniálním, překvapivým a čtivým thrillerem plným napětí pod názvem Poslední paní Parrishová. Kniha zaznamenala obrovský úspěch, a tak když se na pultech objevila autorčina druhá krimi kniha – Když jsem tě viděla naposledy - čtenáři se začali těšit na mrazivý psychothriller obdobné kvality. Ke zklamání všech však Livina nová kniha nesahá „Paní Parrishové“ ani po kotníky. Příběh je povrchní a nedotažený, zápletka chabá, konec předvídatelný a celý děj postrádá spád, zajímavost a body zvratu.

Ačkoliv román obsahoval pár zajímavých dramatických pasáží, pocitově thriller působí, jako by hlavním tématem bylo to, jak se Kate postupně hroutí. Autorka tímto způsobem pravděpodobně chtěla přidat příběhu na dramatičnosti, ale její záměr se zvrhl v mdlé opakování toho samého stále dokola.

Dalším kamenem úrazu je styl, jakým je román napsán. Přehnaná formálnost zapříčinila to, že celý příběh působí „cize“ a je velmi těžké nechat se vtáhnout do děje. I dramatické scény nevyvolávaly tu správnou odezvu. Dialogy místy působily až hloupě a nutně ve čtenáři vyvolávaly myšlenku, že takhle spolu přece normální lidé nemluví.

Thriller rozhodně nepatří mezi ty, které se dají přečíst jedním dechem. Nejlépe se dá kniha popsat jako „průměrná“. Jde o ten titul, který si čtenář přečte na dovolené na pláži, ale v pracovním procesu by na nočním stolku ležela i týdny.

19.1.2020 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout