Naším prvním filmovým zážitkem na festivalu byl celovečerní animovaný dokument rumunské režisérky Ancy Damian „Crulic – Path to Beyond“. Neobvyklých je na něm hned několik věcí – především je animovaný (a byť žánr animovaných dokumentů v poslední době získává na popularitě, u nás jich zatím moc k vidění nebylo). Kromě formy ale zaujme i obsah – příběh Claudia Crulice, rumunského občana, který zemřel v polském vězení aniž by se kdy prokázala jeho vina.

Když píšu, že zemřel, není to žádný spoiler, příběh je totiž vyprávěn od konce, smrtí hlavního charakteru se začíná odvíjet vyprávění o tom, jak se z poměrně bezstarostného dětsví na rumunském venkově stala tvrdá realita přežívání imigranta v Polsku, který se nakonec stal obětí velmi krutého justičního omylu. A ke konci ještě mnohem spíše než omylu ještě krutější ignorance ze strany všech zúčastněných autorit, které mohly chybu napravit. Jak se příběh vyvíjí, tón filmu i jeho atmosféra těžknou, z „bezstarostných“ vtípků nebožtíka, který přejíždí hranice do rodné země v „novém komfortním jednopokojovém bytě“ se stává vyprávění plné bezmoci a beznaděje. První přednost filmu spočívá v tom, že je sice vyprávěný jednoznačně subjektivně, ale umně balancuje na hranici dokumentu a fikce a druhý je v dokonalém využití možností animace.

Sama režisérka přiznává, že neměla přesnou představu o tom, jakou techniku chce použít a nakonec je jenom málo těch, které nepoužila – na plátně se střídá kreslená animace s ploškovou animací i animací objektů a zvolená technika vždy akcentuje nějaký význam v zobrazované dějové lince (ve chvíli, kdy Crulic manuálně pracuje, jeho ruce jsou dřevěné ruce loutky, ve vězení už je jenom kreslený a těsně před smrtí už jenom pouhá vytrácející se černá linka...). Příběh bohužel ke konci trochu ztrácí spád a v důsledku možná klidně mohl být tak o čtvrt hodiny kratší (pak by se ale těsně nevešel do kategorie „celovečerní film“:-). Ale nevšední zážitek je to tak jako tak.  

28.10.2011 | MiaH Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout