Nejnovější články » Divadelní recenze
Divoká romantika ve Švandově divadle. Na Větrné hůrce stojí na hereckých výkonech (recenze)
3.12.2019, Pavla Haluzová
Druhou premiérou režiséra Martina Františáka jakožto nového uměleckého šéfa Švandova divadla se po inscenaci Hadry, kosti, kůže stala adaptace slavného románu Na Větrné hůrce. Jedno z nejslavnějších děl anglické literatury se označuje jako kombinace milostného románu a gotického hororu. Františákova inscenace stojí na výborných hereckých výkonech celého souboru a také na temné atmosféře plné tragických vztahů a divokých citů.
Milostný román, psychologické drama i gotický horor. Všemi přízvisky se označuje jedno z nejslavnějších děl anglické literatury, román Na Větrné hůrce Emily Brontë. Napínavý příběh o lásce a nenávisti, uváděný také pod názvem Bouřlivé výšiny, je jediným autorčiným románem a vypráví o nešťastné lásce sirotka Heathcliffa a Kateřiny, jejíž otec se osamělého chlapce ujme.
Švandovo divadlo uvedlo román v dramatizaci Marie Novákové a v režii Martina Františáka, který se letos stal novým uměleckým šéfem souboru. Adaptace věrně sleduje příběhy hlavních hrdinů – rodiny Earnshawových, lásky Heathcliffa a Kateřiny a v druhé polovině nástup druhé generace, tedy Kateřiny Lintonové a jejího bratrance Haretona.
Scéna Marka Cpina je rozdělena na dva oddělené prostory představující dva oddělené světy. Byt uprostřed jeviště upomíná na svět svázaný pravidly, kde se dívka musí rozumně vdát, a okolí domu plné neuspořádaných větviček, v němž by Kateřina mohla milovat divokého Heathcliffa bez odsouzení okolí. Funkční prostředí výborně napomáhá k vytvoření napínavé a tíživé atmosféry, skvěle pracují právě zmíněné větve, do nichž se postavy často zaplétají a kterým lze jen těžko uniknout.
Inscenace stojí na hereckých výkonech. Nutno podotknout, že obsazení je celkově výborné a vyrovnané. Exceluje především charismatická Marie Štípková jako živočišná Kateřina, která dlouho bojuje proti svazujícím pravidlům společnosti, jímž nakonec podlehne. Vynikající je také nováček souboru Jan Grundman jako Heathcliff nebo Denisa Barešová v roli Kateřiny Lintonové.
Přestože se podařilo navodit atmosféru divoké romantiky, inspirované větrem prohánějícím se po krajině, tíhu tragiky a vážnosti se Františákovi nedaří odlehčit, a inscenace tak chvílemi ztrácí tempo. Výsledek tak působí těžce a natahovaně, přestože je plný silných momentů a skvělých hereckých výkonů.