Co by udělala matka pro štěstí svého dítěte? Svérázná československá emigrantka Selma, která ve Spojených státech šetří peníze na nákladnou operaci pro svého syna, by udělala cokoliv. Prostý život jí komplikuje oční nemoc. I přes tlusté brýle skoro nevidí a hrozí, že brzy oslepne úplně. To ji ale nebrání v tom, aby vykonávala hned několik prací najednou, aby její syn nedopadl jednoho dne jako ona. 

Ze smutného a bídného života, který celý obětuje svému synovi, utíká k muzikálům. Snění a bujná fantazie ji pomáhají překonávat všechny nástrahy, které ji čekají. A že jich není málo. Prostá žena se ocitá v koloběhu moci peněz a bezmoci vůči osudu, lidské sobeckosti a bezohlednosti. Depresivní příběh v každé scéně povznáší právě Selmina lidskost, láska a obětavost, která ji však dovede až do situace, z níž už není cesty zpět.

Stejně jako snímek i jeho dramatizace stojí a padá na představitelce hlavní role. Björk si za svůj herecký výkon vysloužila Zlatý glóbus, najít za ní herečku, která by podobně působivý výkon předvedla i na divadelních prknech, tak muselo být pro hamburský Thalia Theater skutečnou výzvou. Tvůrci měli ale skutečně šťastnou ruku. Lisa Hagmeister ztvárňuje roli Selmy s rozkošnou naivitou, jasným přesvědčením a vnitřní silou.

„V dobách radikálního egoismu mi připadá jako velvyslankyně nesobeckosti. Její bezvýhradná odevzdanost mnou otřásla a hluboce mne dojímá. Její schopnost občas proměnit skutečnost v poezii je přitom mnohem víc než jen útěk před světem. Je to stvoření nového světa a tedy akt čisté kreativity,“ dodává k hlavní postavě své inscenace režisér Bastian Kraft. 

Kromě hereckých výkonů je na inscenaci Tanec v temnotách zajímavá především scéna a atmosféra, v níž se příběh odehrává. Jeviště je totiž téměř po celou dobu inscenace v temnotě. Herci nehrají pod září reflektorů, ale v nepropustné tmě, kterou jen místy na vteřinu prozáří světlo. Divák sleduje děj prostřednictvím několika televizorů umístěných na stěně, na nichž se promítají záběry z kamery s nočním viděním. Symbolicky tak tvůrci odkazují ke slepotě, která ohrožuje nejen Selmu, ale rovněž jejího syna. Světlo se objevuje jen ve chvílích, kdy dochází k únikům do imaginárních muzikálových světů.

Hrát ve tmě se může zdát jako příliš velký experiment. Herci musí odvádět své role tak, jako kdyby se pohybovali v osvětleném prostředí, diváci pak mohou namítat, že nepřišli do kina, ale do divadla. Neobvyklé pojetí však nabízí zajímavý rozměr, v němž se klade důraz na jiné smysly než při klasické divadelní hře. V kombinaci s vynikajícími hereckými výkony a kvalitním textem se jedná o jedinečný zážitek plný emocí a neotřelé atmosféry.

Foto: Thalia Theater

25.11.2019 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout