Za největší zlo dnešní dobu považujeme klimatické změny týkající se ovzduší a hrozby z toho plynoucí. Málokdo ale tuší, že velkým problémem je také plýtvání jídlem, kterého se každý z nás dopouští. Pokud by plýtvání jídel byl samostatný stát, byl by po Číně a USA už třetím největším znečišťovatelem prostředí.

Kniha nabízí dvě stě padesát šest stránek a na nich až sto různých receptů, jak využít starší, oschlé či nedokonalé potraviny. Recepty jsou zaměřeny na suroviny, které nejčastěji domácnosti vyhodí a nezužitkují. Kapitoly zelenina, ovoce, maso a mléčné výrobky, pečivo a přílohy nabízí krátký úvod a rekapitulaci, jak se potraviny pěstují, jak je skladovat a jak o ně pečovat, i co z přebytků vytvořit.

Cíl: přestat plýtvat jídlem

Až pětina ovoce a zeleniny se vyhodí kvůli nevyhovujícím estetickým standardům. Dvacet sedm tisíc tun potravinového odpadu vznikne ročně v závodních jídelnách a fastfoodech. Hrůzné informace, které se dočteme, jsou však jen začátkem. Populace se rozrůstá, lidí přibývá a vyhozené potraviny se hromadí. Pozornost by se měla převést k tomuto problému a snažit se jej co nejvíce omezit a nabízet řešení. Organizace stojící za touto knihou, Zachraň jídlo, se o to snaží. Pořádá akce, kde rozdává jídlo, workshopy či sbírá na poli po sklizni zbytky plodin, které by se nezužitkovaly.

Varovných 53% 

Ačkoli se to může zdát zvláštní, největšími plýtvači potravinami jsou domácnosti. Supermarkety jsou na tom nejlépe, vyhodí „pouze“ pět procent potravin. I toto číslo může být velké, avšak v porovnání s padesáti třemi procenty jídla vyplýtvaného v domácnostech jsou na tom ještě docela dobře. Lidé potřebují v tomto ohledu popostrčit a inspirovat se.

Z toho důvodu vznikla kuchařka Zachraň jídlo v kuchyni, která objasňuje situaci, a díky ní se dozvídáme, že ne vše po datu minimální trvanlivosti, lehce otlučená meruňka nebo „dvounohá“ mrkev patří automaticky do koše.

Supermarkety vyžadují stoprocentní čerstvost a sází zejména na vizuální vzhled potravin. Na vzhled surovin putujících do supermarketů dohlíží estetické normy, které určují ideální vzhled potravin. Jakákoli odchylka je nemožná a i jen při malém „zakřivení“ se zelenina či ovoce vyhazuje a nikdy nespatří světlo obchodního řetězce. O tom, jaká má vypadat „správná“ paprika či jahoda rozhoduje v supermarketech tzv. kvalitář. Porovnává barvu, vzhled, velikost.

Minimální trvanlivost x datum spotřeby

Jako první přišel se strašákem v podobě dnešní minimální trvanlivosti obchodní řetězec Marks & Spencer v padesátých letech 20. století. Na svých potravinách uváděl tzv. sell by, což v překladu znamená prodat do. Důvodem byla lepší evidence skladových zásob. V současnosti až polovina spotřebitelů nezná rozdíl mezi minimální trvanlivostí a "spotřebujte do" a tyto pojmy zaměňují, čímž dochází k dalšímu zbytečnému plýtvání. Zároveň se už i spousta řezníků řídí krédem „nose to tail“, což je princip zužitkování celého zvířete bez jakýchkoli odřezků a užívaní i vnitřností zvířat (jater, srdíček apod.), aby vznikl co nejmenší či žádný odpad. 

Zdroj: Facebook Zachraň jídlo

Zachraň jídlo

Organizace zvaná Zachraň jídlo vznikla díky prvnímu úspěšnému happeningu Hostina pro tisíc uspořádanému v roce 2013. Díky této akci se zvýšila vlna zájmu o problematiku plýtvání jídlem. Tým konceptu se rozrostl a získal finance pro své další aktivity. Nyní jejich kolektiv tvoří celkem devět lidí a dva tisíce dobrovolníků. Zachraň jídlo pořádají informační kampaně, happeningy, paběrkování, workshopy i přednášky ve firmách. Informovali už miliony lidí díky článkům na webu i na sociálních sítích. Podařilo se jim dostat „křivou“ zeleninu nevyhovující estetickým standardům do supermarketů jako například do Tesca, Penny Marketu nebo do internetového obchodu Rohlik.cz. Provádí vlastní výzkum RedPot zaměřený na plýtvání ve veřejném sektoru stravování. Na vzniku „záchranářských“ receptů a food stylingu se podílely Zuzana Štěpničková spolu s Barborou Kebovou.

 

Zdroj úvodní fotografie: Facebook Zachraň jídlo

15.11.2019 | Valentýna Ondřejová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout