Addamsova rodina: vtipný remake kultovního filmu z 90. let pro dětské diváky (recenze)

V KINECH: Addamsova rodina / The Addams Family

Kořeny netradiční rodiny sahají až do roku 1938, kdy byli vymyšleni americkým autorem komiksů Charlesem Addamsem. Na televizních obrazovkách se poprvé objevili v černobílém seriálu v roce 1964. Mezi nejznámější počin patří pak kultovní film z 90. let s Christinou Ricci v roli Wednesday.

Tento animovaný příběh strašidelné rodinky vypráví o tom, jak se Morticia z Gomezem po nenávistných reakcích sousedů odstěhovali do opuštěného sanatoria pro choromyslné v New Jersey. Své děti vychovali v izolaci, přesto je Wendnesdayina zvědavost dostala do hledáčku svých nových sousedů pod kopcem, na kterém se nachází jejich vila. Addamsovi se pak museli vypořádat s předsudky a nenávistí nových sousedů, obrácenou pubertou Wednesday a výstřední designérkou Margaux, která zrenovovala celé město ku obrazu svému. Celý projekt nazvala Asimilace. Když však opadla mlha a vykouklo strašidelné bývalé sanatorium Addamsových, Margaux se rozhodla jej zrenovovat, aby zapadlo k ostatním domům ve městě.

Na rozdíl od většiny předělávek klasických filmů na dětské verze, tato respektovala svoji předlohu – tvůrci dodrželi veškeré fyzické i povahové rysy všech členů rodiny. Nechybí Wednesdayiny copánky a absence emocí v obličeji, natvrdlost baculatého Pugsleyho ani cukrování štíhlé Morticie a bodrého Gomeze, hlavy rodiny. Ve snímku zazní i slavná úvodní znělka, kterou pro film z roku 1991 složil Marc Shaiman.

Vtipné hlášky i situační humor nepotěší pouze děti, ale i jejich dospělý doprovod. Největší perlou je postava Wednesday, která po celou dobu trvání filmu baví publikum vtipnými průpovídkami s pověstným mrtvolným výrazem ve tváři.

Jak už tomu bývá u dětského žánru zvykem, nechybí ani poučná poselství. V tomto případě jde o odlišnost a její respektování. Na jednu stranu je toto téma ve filmech pro děti již nadužívané, na druhou stranu však – kdo by myšlenku pokryl lépe a vhodněji než pozoruhodná strašidelná rodina, která vnímá svět jinak než ostatní?

Co se ovšem tolik nepovedlo, je grafické zpracování snímku. Postavy i město působí až příliž plasticky a naivně. Několikrát jsme byli svědky, že to v dnešní době umíme udělat lépe. Leda by snad tvůrci chtěli odkázat na klasiku z 90. let i zpracováním. Protože tahle grafika opravdu odpovídá možná onomu roku 1991. Přesto hrůzostrašná rodinka zaručeně okouzlí každého dětského diváka a dospělým nabídne trochu nostalgie.