Články /
Divadelní recenze /
Autentická vyjádření sympatizantů s fašismem jako součást groteskní mozaiky. Inscenace Naopak reflektuje krajně pravicový pohled na svět

Autentická vyjádření sympatizantů s fašismem jako součást groteskní mozaiky. Inscenace Naopak reflektuje krajně pravicový pohled na svět

70%

Sdílej:Sdílet na FB Tweetnout S Ohodnoť

Když minulý rok vystoupilo slovinské divadlo Mladinsko Gledališče na mezinárodním festivalu Divadelní svět Brno, vzbudila jejich inscenace Naše násilí a vaše násilí nebývalé kontroverze. Představení tenkrát narušila skupina pravicových extrémistů, kteří si nechají říkat Slušní Češi, a blokovala další průběh hry. Nyní se divadlo do České republiky vrátilo. Tentokrát do pražského Divadla pod Palmovkou s inscenací Naopak, která mimo jiného reflektuje i událost z Brna.

Režisér Boris Nikitin vytvořil pro slovinské divadlo Mladisko Gledališče inscenaci, kde záleží především na slovech. Nikitin se prostřednictvím textu Naopak snaží vyjádřit moderními divadelními prostředky krajně pravicový pohled na svět a vypořádat se se současnou situací, kdy extrémní pravice přijímá mnoho myšlenek politické levice.

Části textu jsou tvořeny autentickými vyjádřeními lidí sympatizujícími s fašismem, které je možné najít volně dostupné na internetu. Zkombinované jsou s dalšími výpověďmi, z nichž si tvůrci dělají v jednu chvíli srandu, jindy je berou smrtelně vážně. Herci si na jevišti dobírají určitý filozofující pohled na svět, přitom leckdy rozmlouvají naprosto absurdně. To, co dříve bylo zřejmé, nyní již neplatí. Samozřejmosti se relativizují a ke slovu se dostává politický populismus, který realita vlastně vůbec nezajímá.

Vzniklá mozaika zavádí diváky do společnosti, kde nezáleží na faktech, ale především na emocích, které dokážou budit vášně. Bláznivé scénky přechází v grotesku, při níž mrzne úsměv na rtech. Herci si však z pronesených slov nedělají srandu. Myslí je skutečně vážně. Jejich cílem není ukazovat návštěvníkům populismus jako něco, co stojí mimo a na co nahlížejí jakoby zdálky. Oni sami se stávají ztělesněním tohoto neblahého fenoménu.

Přestože prim hrají především dlouhé monology, inscenace Naopak nabízí i mnoho dechberoucích vizuálních požitků, při nichž se divadlo halí do umělé mlhy, nad herci se vznáší obří umělá ruka a vybuchují kočárky i domy. Dějové linie se ale návštěvníci vůbec nedočkají, za to si během necelých dvou hodin mohou zahrát hru na hledání smyslu a proniknutí do mysli novodobých fašistů.

Pomyslná třešinka na dortu, kterou se měla stát následná diskuze s inscenačním týmem, se ale bohužel příliš nepovedla. Po představení v sále zůstalo sice mnoho lidí, kteří chtěli debatovat, tvůrčí tým velmi ochotně odpovídal i na otázky, které se netýkaly přímo této inscenace, nicméně se nepodařilo překlenout pomyslnou jazykovou bariéru.

Pomoci v tom měl totiž překladatel, jenž svou práci odváděl jen na polovic. Místo toho, aby si dělal poznámky a čekajícím návštěvníkům pak opakoval slova hostů, následovala vždy jen jakási vlastní polovičatá a často nesrozumitelná interpretace řečeného. Škoda, že něco zdánlivě tak banálního může srazit jinak velmi kvalitní Palm Off Fest, jenž každoročně dováží do české metropole to nejlepší ze středoevropského divadla.