Liam Gallagher nedočkavé a zvědavé fanoušky před vydáním celého alba Why Me? Why Not. uklidňoval a zároveň podněcoval k dalšímu těšení se postupně čtyřmi singly a koncerty. Skladbu Shockwave zahrál i na pražském Metronome festivalu. Pak se přesunul do Irska a Anglie, kde vystoupil i na slavném festivalu v Glastonbury.

Komu se dříve „vyzrazené“ ochutnávky líbily, nebude pravděpodobně zklamán ani z celkového výsledku, se kterým se Liam teď pochlubil. Naopak, bude dost možná i příjemně překvapen. Album je totiž celé plné svěžích hudebních nápadů, jde z něj cítit energie i radost z rockové hudby. K té se Liam vrátil po „měkčí“ desce As You Were z roku 2017. Se skládáním i produkcí mu opět pomohli Andrew Wyatt a Greg Kurstin, který produkoval třeba i poslední album Paula McCartneyho Egypt Station. 

Právě Shockwave album odstartuje stylově – posluchače nakopne rockovou muzikou, které nechybí ani uchu libá harmonie, pronikavě hezká melodie zejména v přemostění mezi slokou a refrénem, kde Liam zpívá o temnotě, výrazný a pravidelný rytmus a chytlavý refrén. Píseň ozvláštňuje i foukací harmonika, pěkný bridge o člověku jako pouhém kamínku na dně moře, i vazbící kytara na konci.

Na rockové vlně (ostatně, motivy vody potkáváme v různých písních napříč albem) Liam zůstává třeba i v Now That I’ve Found You, ke které přidal moderní tleskání a která člověka naplní jednoduchým optimismem, který vaši mysl aspoň na chvíli donutí zapomenout na všední strasti. Taková Halo se blíží až k čistému rock’n’rollu, na který dnes v záplavě moderního popu už jen tak nenarazíme.

Modernímu popu se přibližuje snad jen One of Us, se kterou se fanoušci potkali už v srpnu na singlu. Jiná dříve vyzrazená skladba Once je zase hodně nostalgická až melancholická, její začátek připomíná některé ze sólových písní Johna Lennona. Však právě ten se svou ženou Yoko Ono inspiroval Gallaghera k názvu alba, Why Me? zná z Lennonova obrázku, který si odnesl z mnichovské výstavy z roku 1997, druhou kresbu s nápisem „Why Not?“ mu poslala Yoko Ono později.

Při poslechu alba Why Me? Why Not. se nudit nebudete. Typický Liamův zpěv, kvílivý a přitom nakřáplý, písně provádí procítěně a energicky. Ve skladbách se napínavé části střídají s těmi pohodovými, ke gradaci pomáhají smyčce a někdy je přerušena až závěrečným useknutím jako v titulní písničce.

Písně na albu jsou většinou dost krátké, utečou ve všech případech rychle a střídají se jak náladou, tak žánrem. Závěrečná Gone zaujme jak použitím smyčců, tak tříčtvrtečním rytmem, Meadow má něco z psychedelie rané tvorby Pink Floyd. Ani o pestrost tedy na albu není nouze.

Celé ale jednoznačně vychází z klasického rocku a ze zvuku, který známe třeba z nejslavnějšího alba Oasis (What’s The Story) Morning Glory?. I tři bonusové tracky k základním jedenácti stojí za poslech a dotváří dobrou náladu, která ve vás po doposlouchání Why Me? Why Not. zůstane.

Foto: XS Noise

26.9.2019 | Eva Ticháková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout