Bez hany: Rokokem zní písně Hegerové i příběhy nočního města

Bez hany: Rokokem zní písně Hegerové i příběhy nočního města80%

Divadlo Rokoko uvedlo jako svou první premiéru sezony 2019/2020 autorskou inscenaci Jakuba Nvoty Bez hany (Hommage à Hegerová), která je výjimečná hned několika aspekty. Za použití minimálního množství rekvizit, zato však s mnohými nápady, jež představení dodávají tu správnou atmosféru, vás vtáhne do osudů šestice postav, které své příběhy z nočního města vyprávějí nejen slovy, ale především nezapomenutelnými písněmi Hany Hegerové.

Hned na začátku si herci a diváci vymění svá klasická místa působení. Zatímco vy budete uvedeni na pódium, kde se nachází sezení, celý příběh se odehraje v nijak neupravených “kulisách” hlediště, které jen tu a tam dokreslí hra světel, nafukovací balónky, žebřík, prkno hozené přes sedačky nebo mikrofon vytažený z papírového pytlíku.

Bez hany. Foto: archiv divadla Rokoko

V hledišti se postupně začnou objevovat i jednotlivé postavy, ze kterých máte nejdříve pocit, jako byste je jen mimochodem potkali kdesi ve městě a stali se tak náhodnými svědky střípků jejich životů. Barmanka, jejíž podnik nedávno zkrachoval, podváděná a zklamaná žena organizující sraz bývalých spolužáků, kněz snažící se zachránit rozpadající se kostel, neúspěšný herec utíkají před diagnózou nemoci či manželský pár, který se po letech manželství odcizil přesto, že vlastně žádný skutečný problém nemá….. Zdánlivě nesouvisející postavy toulající se nočním městem, které vás přenesou tu do dávno zavřeného baru, tu do kina či do kostela.

Představení pojaté jako divadelní pocta Haně Hegerové k jejím nadcházejícím 88. narozeninám stojí na zpěvaččiných známých i méně známých šansonech. Za doprovodu živé hudby tak uslyšíte například písně Barová lavice, Blázen a dítě, Co mi dáš, Čas na prázdniny, Hra, Já se vrátím, Můj milý málo milý je či Potměšilý host a Žít a nechat žít, jichž se velmi dobře zhostila šestice hlavních protagonistů –  Nina Horáková, Dana Marková, Zuzana Mauréry, Tomáš Havlínek, Petr Konáš a Tomáš Petřík

Bez hany. Foto: archiv divadla Rokoko

Ačkoliv můžete mít zkraje pocit mírné zmatenosti, která postava je která, kde se právě nacházíte a jak vlastně jejich dialogy a písně zapadají do celkového příběhu, brzy se začnete nejen orientovat, ale i zjišťovat, že všechno má mnohem větší hloubku, než se na první pohled může zdát. Příběhy postav se postupně prolínají a ovlivňují a jak se do nich během večera noříte dále a hlouběji, narůstá ve vás pocit jakési intimity – až nakonec zjistíte, že jejich osudy nejen sledujete, ale i vnitřně sdílíte.  

Inscenace se nesnaží (jak ostatně tvůrci sami předesílají) sestavit životní příběh paní Hany, ani hledat umělé vazby mezi jejím osudem a texty písní. Místo toho v sále divadla, v němž Hegerová získala své první pražské angažmá, vypráví příběhy stejně, jako je ve svých písních celý život vyprávěla a vypráví sama zpěvačka. A to je jedině dobře. 

Úvodní foto: archiv divadla Rokoko

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Městská divadla pražská: ABC,... nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!