První K.Š.E.F.T. Činoherního klubu v sezóně je tradičně kvalitní, ale ničím neoslní

První K.Š.E.F.T. Činoherního klubu v sezóně je tradičně kvalitní, ale ničím neoslní65%

Novou sezónu otevřel Činoherní klub premiérou inscenace K.Š.E.F.T. britské autorky Sarah Page pod režijním vedením uměleckého šéfa činoheráku Ondřeje Sokola.

Drama anglické scenáristky Sarah Page zachycuje osudové rozhodnutí dobře zajištěného páru zaplatit jejich synovi Jackovi, trpícímu lehkou mentální poruchou, prostitutku, aby ho "zaučila". Vše má být za jeden večer odbyto a nejspíš i zapomenuto, ale návštěva sexuální pracovnice Julie naruší uzavřený rodinný vesmír a dá do pohybu změny, na kterých Jackovi rodiče neměli žádný zájem.

Text, který Ondřej Sokol vybral, vychází z autorčina výzkumu v oblasti prostituce, při kterém zpovídala mnoho placených společnic a sexuálních asistentek. V čele jejího zkoumání nestály pouze jejich osobní problémy nebo pohled jejich okolí a společnosti celkově na nejstarší řemeslo, ale hlavně zkušenosti sexuálních pracovníků s mentálně či tělesně postiženými.

Autorka dokáže svým textem bezchybně předat svůj názor na problematiku tabuizace sexuality (nejen postižených) a kriminalizaci prostituce. Ve scénáři vytváří čtyři plnohodnotné, zajímavé postavy, ze kterých dvě stojí na okraji společnosti: mladý muž s lehkým mentálním postižením a prostitutka – upřímné charaktery, které mohou říci přesně, co si myslí, aniž aby byli souzeni. Přesný protipól jim tvoří rodiče chlapce. Ti si vybojovali místo na slunci a na něm pečlivě vystavěli svůj obraz, který teď musí střežit a dávat si pozor na to, co si o nich lidé myslí.

Střety těchto dvou světů jsou nejzábavnější i nejdramatičtější místa K.Š.E.F.T.u. Nejslabší místa hry naopak tvoří některá nepochopitelná vykonstruovaná rozhodnutí postav, která sice pomáhají dramatičnosti, ale zůstává nad nimi rozum stát.

Z pouhých čtyř herců, kteří na malém jevišti Činoherního klubu odvádějí, jak už je u této scény zvykem, skvělé realistické herecké výkony, je potřeba vyzdvihnout Martina Fingera v roli otce hlavního hrdiny. Ten dokáže své komplikované postavě submisivního starostlivého otce, který by chtěl také někdy mít poslední slovo, vtisknout nepopsatelné charisma, díky němuž má pro diváky jeho postava nejzajímavější vývoj.

Scénografie inscenace je nesmírně funkční a stoprocentně se podřizuje doslovnému textu. Snobský obývací pokoj, který je stejně prázdný jako jeho dva majitelé, dává vyniknout zásadnímu prvku scény. Olejomalba, působící jako od holandského malíře Vermeera, zobrazující osamocenou dívku klečící v ponížené póze, jako by symbolizovala nepříjemné postavení sexuální pracovnice Julie. Přesto mají obě hlavu hrdě zdviženou a pronikavě se dívají na všechny, co jimi opovrhují.

Názor informuji.cz: 65%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!