12. září 1969 zazvonil telefon, který zvedl sám John Lennon. Volal John Brower, organizátor jednodenního festivalu Toronto Rock and Roll Revival s otázkou jestli by se nechtěl přijet podívat na kanadský festival. Lennon souhlasil a dokonce mu navrhl, že by přijel nejen jako účastník, ale přivezl by s sebou i kapelu, se kterou by vystoupil. I když se akce konala hned další den, Lennon sesbíral účinkující Plastic Ono Bandu a vydali se do Toronta.

Ústřední postavy Plastic Ono Bandu byl John Lennon a Yoko Ono. S avantgardní japonskou umělkyní se Lennon setkal poprvé roku 1966 a o dva roky později se začali stýkat jako milenci i umělečtí partneři. Společně se podíleli třeba i na experimentální skladbě z Bílého dvojalba od Beatles nazvané Revolution 9 a poskládané z různých zvuků, které dvojice nahrála, a pořádali mírové happeningy.

Řada dalších projektů včetně alba Unfinished Music No.1: Two Virgins s nahými postavami dvojice na obalu nebo desky Wedding Album vydané po svatbě Johna a Yoko v březnu 1969 vyústila v oficiální označení hudební spolupráci těch dvou s dalšími spřátelenými hudebníky jako „Plastic Ono Band“. Prvním singlem vydaným pod tímto jménem byla mírová hymna Give Peace a Chance s experimentální skladbou Remeber Love od Yoko Ono na B-straně.

Název Plastic Ono Bandu vznikl nejspíš podle plastových stojanů, které Yoko v minulosti chtěla použít jako vizuální náhražku kapely na jednom představení v Berlíně. V kapele se vedle ústřední dvojice střídali hudebníci jako Eric Clapton, George Harrison, baskytarista Klaus Voormann nebo bubeníci Alan White, Ringo Starr a Keith Moon z The Who.

Na Toronto Rock and Roll Revival Festivalu si k sobě 13. září 1969 John s Yoko pozvali i George Harrisona, který ale nabídku odmítl. Vztahy v Beatles byly tou dobou velice napjaté a John Lennon se právě při shánění koncertní sestavy Plastic Ono Bandu rozhodl z původní přeslavné kapely definitivně odejít.

Do Toronta s párem nakonec odcestovali Eric Clapton, Klaus Voormann a Alan White, kterého známe i ze skupiny Yes, ke které se připojil o pár let později. Generálku sfoukli Plastic Ono Band v letadle, na festival si připravili rockové skladby od Lennona, do kterých Yoko Ono vkládala své neobvyklé hlasové kreace.

Poslední dva kusy tvořily skladby od Yoko nazvané Don't Worry, Kyoko (Mummy's Only Looking For Her Hand In The Snow) a John John (Let's Hope for Peace). Celé vystoupení nebylo o moc delší než většina vystoupení Beatles – šest skladeb plus dva natahované experimenty zabraly ani ne čtyřicet minut.

Torontské vystoupení Plastic Ono Bandu bylo nahráno a vyšlo poté v prosinci jako Live Peace in Toronto 1969, vůbec první nahrávka této proměnlivé skupiny. Její historie potom pokračovala i do další dekády, kdy Plastic Ono Band vydali další čtyři alba i mnoho výrazných singlů. Najdeme mezi nimi i píseň Happy Xmas (War Is Over), která dodnes zní v rádiích během Vánoc, Cold Turkey a Instant Karma!. I když pak některé nahrávky Johna a Yoko nevyšly oficiálně pod názvem Plastic Ono Bandu, dá se říct, že se stále o tuto skupinu jednalo.

V roce 2009, skoro třicet let po Lennonově tragické smrti, se Yoko Ono se synem Seanem rozhodla Plastic Ono Band obnovit. Společně s dalšími mladými muzikanty natočili několik alb včetně spolupráce se skupinou Flaming Lips a až do roku 2015 koncertovali, často spolu s hosty jako Paulem Simonem či Lady Gaga.

Foto: Wikipedia

14.9.2019 | Eva Ticháková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout