Nejnovější články » Hudební novinky

Cesta do Banátu: Počátek punku v Rumunsku. Půl kilometru dlouhý vlak a Mucha na dobrou noc

26.8.2019,

Tisíc kilometrů od domova, více než 18 hodin cesty, a nakonec v malé vesničce Tisové údolí potkáte babičku jako z pohádky, která vám na pozdrav odpoví česky. Lidé z Čech odešli do této oblasti na pomezí Rumunska, Srbska a Maďarska za nabízenou prací kolem roku 1820, a tak vznikla osada s našimi zvyky daleko za hranicemi. Když obyvatel specifického místa začalo rychle ubývat, rozhodli se tři nadšenci, že ho oživí a ukážou všechny jeho krásy našincům. Tak vznikl naprosto ojedinělý Festival Banát.

Ve chvíli, kdy se Banátský expres vydal s velkým veselím ze Smíchovského nádraží, my teprve vyrážíme z domu. Už v Otrokovicích ale potkáváme prvního spolucestujícího, obří krosny nás spojují. Jeho poznávacím znamením se stávají kraťasy s vážkami. V Brně se naše skupinka vydatně rozrůstá a ve velké tlupě se hrneme ke stánku s pivem, náš spoj totiž nabral padesátiminutové zpoždění.Tak to tu frontu aspoň stihneme i vystát,“ směje se vousatý pán v pohorkách.

I přes nemilé zprávy panuje na nástupišti dobrá nálada. Nic ale nepřekoná okamžik, kdy se lokomotiva zvaná „Brejlovec“ vynoří ze zatáčky s nadšeným jásotem lidí naskládaných v oknech. Vlak je nezapomenutelný zážitek už od prvních momentů. Když se seznámíme s našimi „spolukupáky“, vyrážíme vstříc vagónu s hospodou.

Malebná vesnička Tisové údolí - Eibentál, Foto: Anežka Gavendová

Nadšenci už okupují uličky, vytahují kytary, ne zřídka saxofony, harmoniky a podobně nečekané nástroje a cesta za chladným půllitrem se tak stává dobrodružstvím. Prozkoumání celé soupravy o 18 vagónech a 1200 cestujících zabere čas, přeci jen je to půlkilometrová štreka se spoustou překážek v různých podobách. Na cestě potkáváme našeho známého. „Otrokovice zdraví Otrokovice!“ slyšíme z druhého konce uličky. Tato malá přátelství nás, z vlastní zkušenosti, budou provázet celým festivalem a vidět známou tvář je vždycky plus.

Výměna plastových rumunských peněz je rychlovka, a navíc jsou praktické – můžete je vymáchat v proslulé banátské pálence zvané šípkovka a pak si s nimi bez problémů koupit pivo. Pokračování naší trasy nás zavede ke kupé Nikoly Muchy, která si zrovna brouká Nirvanu, jinde si zase zazpíváme klasiku od Čechomoru, nebo potkáme Ladislava Ziburu. Tak nějak splývá, kdo je účinkující a kdo návštěvník. Má to své kouzlo.

Kopec Kovárna, tyčící se přímo nad hospodou U Medvěda, Foto: Anežka Gavendová

Občerstvení je velký krok vpřed, oproti minulým ročníkům vlastně opravdový luxus – tapas, gulášovka, sendviče a vychlazená Holba. Co chtít víc? Většina osazenstva se pomalu ukládá ke spánku a nad Maďarskem zrovna svítá. Za plného slunce už nás ale probouzejí celníci na hranicích. Každý by si přál tyhle protahovačky vynechat, a i pořadatelé udělali pro hladký přechod všechno. I tak se ale hodinu kocháme výhledem na první Rumunské nádraží. Někteří si krátí chvíli krmením toulavých psů z okýnka, jiní se anglicky domlouvají s uniformovanými příslušníky. Většina leží na svém místě a sbírá síly na zbytek cesty, která je ještě dlouhá.

Po očekávaném pohledu na nádraží v Orsově se dělíme na dvě části – jedna se dopraví do Tisového údolí autobusem, druhá se zchladí plavbou lodí po Dunaji. Nakonec si všichni užijeme průjezd klikatou cestičkou širokou asi jako cyklostezka. V naší cílové stanici to už žije, z hospody U Medvěda vítá pění prvních účinkujících. Kouzelný domeček obklopený květinami s paní domácí, která se představuje jako Irma, se stává až do neděle novým útočištěm.

Ubytovat se můžete i u místních, Foto: Anežka Gavendová

Letos už do české osady vyráží osmá výprava a zájem rok od roku stoupá. I nyní je speciální vlak samozřejmě vyprodán, ale někteří účastníci se na místo dostanou také po vlastní ose. Všichni se mohou těšit na 111 vystoupení, která jsou nejen hudební, ale také můžete zavítat na besedu, slam, dokument nebo divadelní vystoupení. Na toto neobvyklé místo nyní míří například Never Sol, Zrní, Tomáš Sedláček, Ladislav Zibura, 12:piet či zmiňovaná Mucha.

„Díky této akci se nám daří zvyšovat povědomí o dané oblasti, a tím i otevírat důležité otázky spojené s budoucností našich krajanů,“ přibližuje základní myšlenku Štěpán Slaný, jeden ze zakladatelů. Spolu s Tibim a Honzou otevřeli hospodu U Medvěda, nově i restauraci a v plánu mají také vlastní minipivovar.

Foto: Anežka Gavendová