Poslední autoportrét

Intimní pohled do nitra nejen režiséra Marka Kuboše, ale také celé dokumentaristické branže na Slovensku přináší snímek Poslední autoportrét. Zpověď filmaře procházejícího autorskou krizí je v určitých momentech tak otevřená, až z ní mrazí.

Marek Kuboš už 13 let nedokončil žádný celovečerní film. Nadějné pokusy byly, ale nikdy je z různých důvodů nedotáhl do konce. Proto se rozhodl ponořit sám do sebe, do svých dokumentů, jejich postav a uzavřít svoji filmařskou životní kapitolu. K tomu mu kromě rozhovorů s aktéry jeho příběhů mají pomoct také jeho kolegové. Rozmlouvá s nimi o tvůrčí svobodě, současné situaci v oboru i vnitřních rozporech, se kterými se často setkávají.

Výrok jednoho z dotazovaných „Moje tělo a můj hlas je můj majetek“ velice dobře charakterizuje problémy nejen na poli dokumentu, ale také poskytuje obraz společnosti a její vývoj od devadesátých let, kdy režisér začínal, až po dnešní stav. Kuboš se svým Posledním autoportrétem sesbíral spoustu cen a paradoxně ho projekt nastartoval k další tvorbě, tentokrát se pouští do vod hraného filmu.

Hodnocení: 65 %

Zkouška ohněm

Mladý záchranář Frank (Pierre Niney) zasvětil svému povolání celý život. S manželkou bydlí hned vedle stanice, ale i přes to se oba snaží být normální rodinou, která se brzy rozroste – přibydou k nim malá dvojčata. Když se Frank stane poddůstojníkem, konečně může velet hlídce, která vyjíždí také k požárům. To se mu ale stane osudným a po příšerné nehodě už nikdy nic nebude jako dřív.

Příběh je důtklivým dramatem o osudech skutečných hrdinů, kteří zachraňují lidské životy a za svou odvahu často nejsou doceněni, dokonce někdy zůstávají odsunuti na okraji společnosti jen se svými drsnými vzpomínkami. Jejich žebříček hodnot se drasticky mění, opouští je blízcí, nepoznávají sami sebe. Takový osud potká i Franka.

Zkouška ohněm dokazuje, že Pierre Niney je herec s velkým H. I s maskou, která na jeho obličeji visela snad tři čtvrtiny filmu, se všechny emoce draly skrz. Scénář ale v určitých částech pokulhává. Samozřejmě, že se neuvěřitelně změní život mladému muži i jeho rodině, ale děj je dost předvídatelný, včetně sladkého happy endu. Samotné vyrovnávání se s těžkou zkušeností není tak důkladně zobrazeno, jak by se očekávalo a jednoho dne se prostě z traumatem poznamenaného muže stane opět pozitivní člověk, téměř jako lusknutím prstu se jeho pochopitelně depresivní chování změní o sto osmdesát stupňů.

Hodnocení: 70 %

Foto: www.lesinrocks.com

5.8.2019 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout