Druhá letošní premiéra letní scény Jihočeského divadla byla plná očekávání nejen kvůli provedení opery samotné, ale i kvůli počasí, které téměř do poslední chvíle napínalo diváky, zda se páteční představení bude moci vůbec uskutečnit. Dvě hodiny před plánovaným začátkem se totiž na Český Krumlov spustil prudký liják, který se uklidnil až nedlouho před plánovaných začátkem.

Opera Turandot na Otáčivém hledišti. Foto: Petr Zikmund

Přesto nakonec představení začalo téměř na minutu přesně a kdo se ho zúčastnil, rozhodně nelitoval. Opera Turandot skladatele Giacoma Pucciniho (1858 - 1924) zazněla v italském originále za účasti světových operních sólistů, 180 účinkujících a 50členného orchestru opery Jihočeského divadla. Stala se tak nejvýpravnějším dílem, které kdy bylo před Otáčivým hledištěm uvedeno.  

Dramatický děj operního příběhu vypráví o krásné, ale kruté čínské princezně Turandot (při premiéře americká sopranistka Anastasiya Roytman), která se jako pomstu za utrpení a smrt své pramáti rozhodne ztrestat všechny prince žádající o její ruku. Každý z odvážlivců dostane tři hádanky a pokud se mu je nepodaří rozluštit, přijde o život. Tak to jde po tři roky až do dne, kdy princezna svou krásou zaujme i prince Kalafa (Paolo Lardizzone, Itálie). Ten nejenže všechny hádanky k překvapení a nelibosti chladné princezny uhodne, ale navzdory všem okolnostem se rozhodne získat nejen její ruku, ale i srdce a lásku...

Princezna Turandot. Foto: Petr Zikmund

Děj opery má však i další silné roviny a to především příběh svrženého tatarského chána a Kalafova otce Timura (Apostol Milenkov, Rakousko), jehož z lásky k jeho synovi všemi útrapami věrně provází služebná Liu (Ilona Mataradze, Španělsko). A právě emocemi nabitá a skvěle ztvárněná postava Liu nakonec pro štěstí své lásky Kalafa přináší oběť nejvyšší – svůj mladý život. Bavit vás budou i postavy kancléře Pinga (Jiří Brückler), maršála Panga (Ondřej Koplík) a mistra kuchaře Ponga (Peter Malý), kteří nejsou jen skvěle sehranou trojicí, ale i příjemným mírně komediálním prvkem, který sem tam trochu odlehčí jinak vážný a dosti temný děj.

Choreografie představení z pera baletního mistra Jihočeského divadla Sergeje Škalikova v maximální možné míře využívá prostory letohrádku Bellarie a okolní zámecké zahrady, v nichž se střídá i vzájemně prolíná několik scén. Není výjimkou, že se herci dostávají i do vzdálenějších partií zahrady, mezi jejímiž stromy se objevují a zase mizí, takže máte pocit, že sledujete reálné události a ne “pouhý” divadelní příběh vymezený plochou jeviště. Zvlášť pěkně v přírodních kulisách vyznívá noční pátrání se zapálenými pochodněmi nebo vypouštění osvětlených balónků k nebesům. 

Princ Kalaf. Foto: Petr Zikmund

Velkolepost a dynamiku opeře dodávají úchvatné skupinové scény s vlajkami a lampiony, zpívané sborové party, nádherné výpravné kostýmy Aleše Valáška i při představení plně využitá nápaditá a originální scéna Jana Polívky. Atmosféru dotváří i nádherná hudba v podání 50členného orchestru opery Jihočeského divadla, jehož dnešního dirigování i celého nastudování se ujal Mario De Roso. 

Na dramatičnosti dnešnímu představení přidala i velmi nízká oblačnost prodchnutá působivě nasvícenými oblaky umělé mlhy a i při samotném představení stále hrozící déšť, který ale nakonec diváky potrápil jen malou chvíli. A příroda jakoby spolupracovala i jinak – v okamžiku vypouštění zmíněných balónků symbolizujících duše popravených princů se mraky na malou chvíli protrhaly a nad hlavami diváků zazářily desítky hvězd.

Liu a Timur. Foto: Petr Zikmund

Premiéra opery Turandot na Otáčivém hledišti se tak stala nejen nezapomenutelným zážitkem, ale i jedním z nejpovedenějších divadelních počinů letošního roku, jehož ústřední árii Nessun dorma i velkolepé obrazy si v sobě diváci ponesou ještě dlouhou dobu po jeho zhlédnutí. 

Úvodní foto: Petr Zikmund, archiv Otáčivého hlediště

3.8.2019 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout