Koncert, v němž je stejně důležitá hudba, jako příběhy za ní… tak by se dalo nejlépe charakterizovat dnešní vystoupení Lenky Filipové v českokrumlovské Pivovarské zahradě. Známá zpěvačka totiž nejenže předvedla průřez svou dosavadní tvorbou, ale ke každé písni přidala i zajímavosti o jejím vzniku či obsahu. A právě tyto příběhy a přesahy daly celému koncertu další rozměr.

Foto: Tomáš Vojáček

Během téměř dvouhodinového programu zazněly její největší hity, úpravy známých skladeb pro klasickou kytaru i francouzský šanson. Chybět nemohly ani tradicionály z nového alba Oppidum, jež je vyústěním čtrnáct let trvající Lenčiny spolupráce s britským virtuosem ve hře na starobylou keltskou harfu Seanem Barrym. 

Zpěvačku v modrém sáčku a džínách mohli diváci vidět nejčastěji nasvícenou v sedě uprostřed pódia a s její neodmyslitelnou kytarou v ruce, kterou jen občas vyměnila v rytmičtějších skladbách za tamburínu. To se pak energicky roztančila po pódiu, aby se vzápětí opět usadila a s často zavřenýma očima prožila další skladbu, zatímco zbytek hudebníků tonul ve tmě za ní. Měnila se ale i kytara, neboť, jak zpěvačka sama říká, jiná se hodí na folkové skladby a jiná na keltské balady. Z celkem šesti kytar, které má doma, jí na tento koncert stačily dvě. 

Foto: Tomáš Vojáček

Na pódiu ji doprovázeli tři hosté, z nichž jedním byl právě Sean Barry. Ten, krom již zmíněné harfy, střídal akordeon a nástroj nejmocnější – svůj hlas. A právě jeho bezchybná čeština překvapila, a skrze průpovídky i pobavila, diváky asi nejvíce. 

Kláves se zhostil Jára Bárta, magickou flétnu, perkuse a občasný zpěv přidal Robert Fischmann. Tu pravou atmosféru dodal koncertu i vynikající smyčcový oktet Brno Strings s uměleckým vedoucím Milošem Vávrou, složený z prvních hráčů brněnských orchestrů Janáčkovy opery a Filharmonie Brno a dlouholetých členů komorních souborů, jako jsou Czech Virtuosi, kvarteto Incognita nebo Slovanské kvarteto. 

Foto: Tomáš Vojáček

Atmosféru koncertu příjemně doplňovala i obrazovka, na níž neběžel jen obvyklý přenos dění na pódiu, ale i záběry nádherné skotské a irské krajiny či meditativních mandal a především prostředí Pivovarské zahrady, která kromě výhledu na historické centrum Českého Krumlova přinášela letní náladu i další výhody. Již nedlouho po začátku koncertu jste tak na okraji hlediště mohli spatřit roztančené děti, které se spokojeně vlnily do rytmu. Mínusem tak byl hlavně nevyladěný zvuk v první půlhodině koncertu.

Zpěvačka během večera často vzpomínala na svého dvorního textaře Zdeňka Rytíře, jehož hity Prý se tomu říká láska, Strom, V šálku čaje na Srí Lanku či Přátelé si s radostí střihla. “Jeho texty mají příběh a mají i skvělou pointu,” dodala Filipová. Mezi skladbami nechyběla ani vzpomínka na Karla Zicha, jenž by se letos dožil 70 let, v podobě písně Mosty, která rozezpívala i většinu přítomných diváků. 

Foto: Tomáš Vojáček

Slyšet jsme mohli Tisíc způsobů, jak zabít lásku s textem Pavla Šruta, keltskou ukolébavku, kterou se naučila od Seanovi maminky a kterou právě svou starobylou harfou a zpěvem Sean doprovodil či písně z repertoáru Paula Simona Na cestě (v originále Kathy's Song) a nádherný Scarborough Fair, při jehož prvních tónech vyvolaly skvěle sladěné hlasy Lenky a Seana spontánní potlesk. Nechyběl ani známý nápěv Greensleeves alias Zelené rukávce, který Lenka doplnila příběhem o Williamu Shakespearovi, jenž tuto píseň prý miloval natolik, že ji zařadil do své hry Veselé paničky windsorské. Jedním z vrcholů byl i šanson Zamilovaná napůl zazpívaný ve francouzštině a napůl v češtině.

Celkem se tak diváci dočkali 22 písní v několika jazycích, včetně skotské gaelštiny a bretonštiny. Poslední a snad ta nejznámější píseň z Lenčina repertoáru překvapila i samotnou zpěvačku, která výpadek slov okomentovala úsměvem a názvem písně: “Slova… á už vím! Za všechno může čas...” Potleskem vyžádaný přídavek Ať žije show pak byl tou správnou rytmickou tečkou na cestu domů.

Úvodní foto: Tomáš Vojáček 

2.8.2019 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout