Známé tváře, ironické vtípky bez obalu, jede se na dřeň. Jsou drsní, neohrožení a někdy se snaží navzájem nezabít. Když to ale zvládnou, čeká na ně vždycky sladká odměna. Posouvají hranice technické i své vlastní. Spí téměř ve čtyřech tisících metrech, projíždí vstřícnou Indií plnou selfies i Čínou, kde se jen těžko ztratíte ze záběru bezpečnostních kamer. Všechny tyto kontrasty a kultury sesumírované do 114 obohacujících minut. Tato výprava složená z dvou trabantů, polského Fiatu 126p přezdívaného maluch a české motorky Jawa 250 ujela 17 237 kilometrů v období pěti měsíců.

Kameraman zastává svoji úlohu bravurně. Máte pocit, že je všude, kde se něco děje. U každé hlášky, defektu i problému. Žlutá smečka našla způsob, jak širokému publiku podat dokument osvěžujícím způsobem. Pokud nejste automobiloví fajnšmekři, zážitek vám to rozhodně nepokazí. Technickou stránkou diváky nikdo nezatěžuje. Stačí jen vědět, že to není zrovna nejvymakanější přibližovadlo na světě. Jak bylo řečeno jednomu zahraničnímu obdivovateli „It’s plastic, not fantastic“.

Toulaví trabanti jsou inteligentní oddechovka s osvědčenými hlavními hrdiny. Víc než jednou si tenhle snímek asi nepustíte, ale pokud se vám kdykoli zachce poznávat dálavy, aniž byste opustili obývák, je posádka trabantů téměř nejlepší možný průvodce v našich končinách. Ve srovnání s ostatními díly ale trochu zaostává konec. Samozřejmě, triumfální návrat domů, ale nebylo to nějak moc rychlé? Více by se hodilo ustříhnout kousek Indie, a naopak přidat záběry z poslední části cesty. To je ale jen detail, který celkový dojem nezkazí. Tahle posádka se zapsala do srdcí nejednoho cestovatele a v závěru je náležitě uvítána. Skoro se až vybavuje scéna při příletu hokejistů z Nagana.

Fotografie: aerofilms

Kdy a kde dávají film: Trabantem tam a zase zpátky

31.7.2019 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout