Třetí den LFŠ: Mezi vůní vlašáku se proplétá typická hřebejkovská poetika. Nonstop lahůdky nezklamou

Třetí den LFŠ: Mezi vůní vlašáku se proplétá typická hřebejkovská poetika. Nonstop lahůdky nezklamou85%

Poslední vlak vám ujel před nosem, venku už je tma a toulat se po Nuslích celou noc o samotě není nejlepší. Zvlášť když utíkáte od kluka, který se před chvilkou přiznal, že by se nebránil vztahu s někým dalším, třeba se svojí „kolegyňkou“. Kam se zašít, když z nervů nejradši jíte? Nonstop lahůdky se jeví jako dobrý nápad. Hřebejkova klasická (a milovaná) poetika protkaná Nerezem, Zagorovou a Krobotem ve 140 minutách.

V na první pohled pochybném nonstop lahůdkářství nalezne Lenka (Eliška Křenková) útočiště po nevydařeném večeru. Když se snaží uklidnit kilem salátu s rohlíkem, dá se s ní do řeči prodejce Karel (Miroslav Krobot). Do toho všeho se připlete bezdomovec Roman (Tomáš Bambušek), trochu opilec a trochu duchovní guru. Po chvíli oťukávání se sobě navzájem svěří se starostmi a vzniká tak nevšední spolčení vytvořené jen pro tento večer. Jak se do něj vmísí Karlova manželka a Lenčin přítel? To je scénáristovo nejlepší překvapení.

Martin Kyšperský v roli nemotorného neškodného revizora velice mile překvapil. Objeví v pár momentech a každý z nich vás bude zaručeně bavit, namátkou třeba taneček jako z Pulp Fiction, jen s výměnou Mazaného králíčka za bar U Leguána. Eliška Křenková pojala Lenku svérázně a vedle Miroslava Krobota zazářila. Ovšem vsadit Krobota do role strohého, ale stále uvnitř srdečného bručouna je jistota. Je na něj jako ušitá a na tuzemské scéně by se jen těžko hledal někdo, kdo by jeho kouzlo dokázal uchopit lépe. Bez něj je tento film téměř nepředstavitelný.

Tomáš Pavlíček ve scénáři vychází z běžných lidských problémů každého z nás, a přece od něj dostanete o tolik víc. Do příběhu dostává ironii, nadhled a především díky skvělým dialogům se můžete těšit na geniální situační hlášky.  Nonstop lahůdky mají to, co se dá považovat za typickou českou poetiku. Jsme na ni zvyklí, milujeme ji a funguje. Typická je ona absurdnost, propletenost osudů, drsnost a zároveň hořkosladkost celé situace. Jediné, co by se dalo vytknout je konec, který může budit dojem nedotaženosti. Avšak i on může nabídnout otazník, který neurazí ale ani nenadchne. 

Jestli Lahůdky dosáhnou na kultovní Pelíšky, ukáže čas, ale překonat něco takového je kumšt. A nesrovnávat s nimi každý nový režisérův počin stejně tak. Ovšem to, že jde o doposud nejlepší snímek letošní Filmovky, je bez debat. Vsaďte se, že ještě dneska zamíříte do nejbližších lahůdek nasát vůni vlašáku.

Foto: LFŠ

Názor informuji.cz: 85%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!