Svět bez Beatles? aneb Co se muselo stát, aby se liverpoolská čtyřka změnila v nejslavnější kapelu

Svět bez Beatles? aneb Co se muselo stát, aby se liverpoolská čtyřka změnila v nejslavnější kapelu 

Ve čtvrtek 27. června přichází do kin nový film Yesterday. Vychází z nápadu, že Beatles ve skutečnosti neexistovali, jen jejich písně zůstaly v hlavě hlavního hrdiny filmu. Mohlo se ve skutečnosti stát, že by liverpoolská čtyřka nedokázala to, co dokázala – stát se nejslavnější kapelou světa? Ukážeme vám několik momentů, které rozhodly, že cesty Beatles vedly právě tam, kam vedly.

Náhodná setkání Briana Epsteina

Jednoho dne v roce 1961 se v obchodě s gramofonovými deskami NEMS, který vedl Brian Epstein, stavil jeden z jeho pravidelných zákazníků, aby si koupil konkrétní desku. Jednalo se o nahrávku My Bonnie Tonyho Sheridana a doprovodné kapely, kterou byli shodou okolností liverpoolští mladíci, kteří si říkali The Beatles. A Epstein nahrávku v obchodě neměl.

Byl ale známý tím, že sežene cokoli, o co je v hudbě zájem, a tak se o Beatles začal více zajímat. V listopadu se na ně zašel podívat do nedalekého klubu Cavern. Tam chodil ještě pár týdnů, než o měsíc později nabídl chlapcům, ve kterých viděl - a hlavně slyšel - velký potenciál, že je přijme pod svá manažerská křídla. Díky schopnostem Briana Epsteina brzo Beatles koncertovali více, v jiných klubech a nakonec se dočkali i nahrávací smlouvy.

Smlouva, producentova kravata i výměna bubeníka

Přestože nahrávací společnost Decca Records odmítla Epsteinovu nabídku podepsat s Beatles smlouvu (za což si jistě později rvali její pracovníci vlasy), manažerovo nadšení a živelné hlasy Paula a Johna na demo nahrávkách nakonec přesvědčily producenta George Martina ze společnosti EMI, aby Beatles pozval do studia. Na této zkoušce v červnu 1962 Martina příliš kluci nepřesvědčili, jejich vlastní písničky mu přišly slabé a nelíbilo se mu bubnování Petea Besta. Toho proto brzy nahradili Ringem Starrem.

Když se zeptal samotných Beatles, jestli se jim osobně něco nelíbí, nejmladší George Harrison odpověděl slavnou hláškou: „Tak zaprvé vaše kravata.“ I takto drzý humor George Martina zaujal a nahrávací smlouva byla podepsána. Namísto převzaté How Do You Do It, kterou prosazoval Martin, ale nakonec Beatles prosadili na první singl svůj vlastní materiál. A měli pravdu, Love Me Do se dostala do prvních řad žebříčků a Beatles začali stoupat na vrchol.

Kromě produkce většiny nahrávek Beatles má Martin na svědomí i některé charakteristické aranže, například ho napadlo přidat smyčcový kvartet do Yesterday. Bez něj by zkrátka Beatles nebyli stejnou kapelou, a bývá proto také často nazýván „pátým Beatlem“.

Sbohem, Beatlemánie

Po propuknutí Beatlemánie Beatles vydrželi několik let objížděním světa a koncertováním pro davy bláznivě křičících fanoušků v natřískaném publiku. Roku 1966 jim nicméně došla trpělivost a rozhodli se s koncertováním přestat. Jejich úmysl zaměřit se na nahrávání ve studiu vyústil v mnohé experimenty s nahrávkami, které by snad ani samotného George Martina nenapadly.

Pouštění pásek pozadu, jejich zpomalování, nahrávání zvuků z ulice... Právě různé experimenty a podstatně delší čas, který trávili ve studiu, vedly k tomu, že se z tehdy ne tolik neobvyklé rock’n’rollové kapely stala skupina vymýšlející zcela nové žánry, jejich alba se mezi sebou diametrálně liší a ani v rámci jednoho alba mnohdy nejde snadno poznat, že jde stále o jednu kapelu. Umělecký vývoj Beatles zkrátka pádil kupředu mílovými kroky. Vznikly tak písně jako Tomorrow Never Knows, Helter Skelter nebo I Want You (She’s So Heavy).

Meditování i napětí plné inspirace

Roku 1967 se v rámci experimentování nejen hudebního Beatles začali zajímat o východní kultury a transcendentální meditaci. Na začátku dalšího roku proto odjeli do indického ašrámu v Rišikéši, kde absolvovali kurz meditace s guruem Maharishim Maheshem Yogim. Tamní atmosféra Beatles inspirovala k mnohým novým písním jako Dear Prudence nebo Sexy Sadie, cíleně mířená proti meditačnímu guruovi, od kterého Beatles naštvaně odjeli se zjištěním, že zneužíval dívky a účelně profitoval ze slávy kapely.

V Indii se Beatles dozvěděli o sebevraždě Briana Epsteina a jejich cesty se začaly pomalu, ale jistě rozcházet. K tomu se přidaly nové manželky včetně vlezlé Yoko Ono a další osobní problémy. I rostoucí napětí mezi Paulem, Johnem, Georgem a Ringem bylo v jistém smyslu akcelerátorem pro některé pozdní písničky, které známe a milujeme dodnes. Svět bez Here Comes the Sun, Let It Be, Hey Jude nebo Come Together můžeme mít naštěstí jen ve filmu.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Umělci:

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!