S You Really Got Me na prvním albu rovnou na vrchol

První album londýnské formace The Kinks, která vznikla kolem bratrů Raye a Davea Daviesových, nasadilo laťku vysoko. Pod prostým názvem Kinks skupina vydala směsici písní různých žánrů, od ne příliš zdařilého coveru rock’n’rollové klasiky Chucka Berryho Too Much Monkey Business až po řezavou You Really Got Me.

Právě tato píseň, kterou The Kinks vypustili do světa na singlu v srpnu 1964, se svou na svou dobu neobvyklou garage-rockovou energií dostala rychle na přední příčky žebříčků. A zůstala populární dodnes.

All Day and All of the Night: Britská invaze v Americe

Co napadne skladatele poté, co se z jedné jeho písničky stane hit? Napíše další, která se té první hodně podobá, nicméně je přece něčím jiná. Něco takového udělali i Kinks při skládání All Day and All of the Night. Namísto riffu o dvou tónech vymysleli chytlavou třínotovou vyhrávku. Zatímco v Británii vyšla All Day and All of the Night pouze na singlu a jako bonus k albu Kinks, v Americe ji umístili na samostatné album Kinks-Size.

The Kinks byli totiž jednou z kapel, která se účastnila tzv. britské hudební invaze v 60. letech, kdy v Americe prorazily evropské hvězdy jako Beatles nebo Rolling Stones. Roku 1965, kdy americké album vyšlo, dostali však Kinks zákaz za oceánem vystupovat. Prý se totiž na pódiích v konzervativních Spojených státech chovali výtržnicky.

Jemnější zvuk a Sunny Afternoon na Face to Face

Ray Davies bojoval před nahráváním alba Face to Face v roce 1966 s psychickými problémy, nicméně ho Kinks dokončili úspěšně a dokonce s hitem, který dodnes patří k jejich největším. Sunny Afternoon se od předchozích skladeb odlišovalo podobně jako ostatní písně na albu svým jemnějším stylem a pohodovou atmosférou.

Jiné písně z alba už tak jednoznačně pozitivní ohlasy však nezískaly – například písničku Dandy mnozí zavrhovali kvůli Daviesovu zvláštnímu zpěvu, jiní ji právě pro něj opěvovali. Úspěšnější se pak stala verze Dandy v podání skupiny Herman’s Hermits.

Koncepční Village Green Reservation Society

Šesté britské studiové album The Kinks Are the Village Green Reservation Society bývá označováno za vrchol tvorby Kinks. Vyšlo koncem roku 1968 a po jeho vydání ze skupiny odešel baskytarista Pete Quaife, takže je posledním albem nahraným v původní sestavě.

Písničky, na kterých skupina pracovala už dva roky, tvoří koncepční album plné nostalgie a smutku nad vytrácejícími se anglickými tradicemi. Přestože album tehdy získalo mnoho pozitivní kritiky, obchodní úspěch nesklidilo a dnes už znají písně z něj jako Starstrucks jen znalci muziky 60. let.

70. léta a ustupující úspěchy

Na začátku nové dekády vydali Kinks ještě pár komerčně úspěšných singlů. Patří mezi ně jednoznačně Lola o transvestitovi nebo Apeman. U písničky Lola navíc existují dvě verze, protože původní „coca cola“ v textu museli Kinks nahradit „cherry cola“, aby neporušovali pravidla BBC proti product placementu.

Alba v 70. let nicméně žádný zlom v kariéře nepřinesla. Ray Davies se potýkal s problémy v osobním životě, s psychickými potížemi a bral drogy. Žádné z alb v 70. letech, jako třeba Misfits, ani z 80. let, jako State of Confusion, už nepřevýšilo to, co skupina dokázala ve starých dobrých 60. letech. Od poloviny 90. let už navíc skupina nefungovala a Ray Davies se zaměřil na sólovou tvorbu.

Minulý rok nicméně Kinks oznámili návrat s nově připravovanou deskou. Jejich vliv na hudbu, která přišla po 60. letech, je neodmyslitelný. Jejich písně vytvořily v rockové hudbě zcela nové směry a ukázaly tak cestu příštím hudebním generacím.

Foto: IMDB

21.6.2019 | Eva Ticháková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout