Snímek V oblacích je průměrnou podívanou plnou špatné animace, neoriginálního příběhu, ale důležitého morálního ponaučení (recenze)

V KINECH: V oblacích / Manou – flieg‘ flink!

Malý Manou si celý svůj život myslí, že je racek. Snaží se chovat jako oni, ale vůbec mu to nejde. Nesnáší vodu, nejde mu plachtění a nejradši by pořád jedl mouchy. Není se čemu divit, ve skutečnosti se totiž jedná o rorýse. Mezi racky se jako pískle jenom tak připletl a v jednom racčím páru našel rodinu.

To, že není racek, si Manou konečně uvědomí až v momentě, kdy je kvůli velkému neštěstí vyhnán z racčí komunity a zůstává sám na pospas osudu. Ale ne na moc dlouho. Po chvilce se z čista jasna přidá k rorýsí letce, která shodou náhod bydlí vedle. Zde pochopí, že rackové a rorýsové jsou vlastně stejní – jsou všichni ptáci, a tím pádem by si měli pomáhat a držet spolu.

Příběh je velmi zvláštně udělaný a vůbec se nevyvíjí plynule. Některé scény jsou zde nesmyslně useknuté, nemají žádnou souvislost anebo jsou prostě za sebou naházené bez ladu a skladu. Vypadá to, jako by scénáristi vůbec nepromysleli, jak jednotlivé scény půjdou za sebou anebo proč se dané věci ve snímku nacházejí. Stejně jako jednotlivé scény znějí i dialogy, kdy málokdy máte pocit, že účastnící mluví do „kamery“. Velmi často říkají podivné věci, které nemají žádnou souvislost a nic nevysvětlují.

Animace je dalším z kamenů úrazu. Jedná se především o nekonzistentnost, která se prolíná úplně celým filmem. Postavy občas podivně pohybují rty nebo očima a vypadají, jako by byly bez života. Animátoři sice na snímku pracovali několik let, ale výsledný produkt vypadá jako práce úplného amatéra. Ano, občas se objeví opravdu skvělé animační skvosty, ale Pixar v tom rozhodně nehledejte.

Na scénáři pracovalo hned několik lidí, a to se také projevilo na celkovém rukopisu filmu. Je to, jako by všichni přispěli individuálními nápady k příběhu, který ale nakonec postrádá jakoukoliv soudržnost. Se dvěma známými hollywoodskými herci v hlavních rolích (Kate Winslet a Willem Dafoe) filmaři pravděpodobně chtěli zaujmout pozornost i mezinárodního publika. Hlavní píseň, která je nápadně podobná jedné části z filmu Rio, je ale v anglické podobě v německé verzi animáku opravdu přítěží. 

Celým filmem také prostupuje morální ponaučení o toleranci a vzájemném respektu, což se scénáristům opravdu povedlo. Bohužel malé děti, pro které je tento snímek určený, nemusí tento záměr úplně pochopit, a tak i toto malé plus v nějakých ohledech ztrácí smysl.

Celkově se jedná o snímek s dobrou vizí, ale špatným zpracováním a příběhovou linkou. Postavy vypadají jako bez života, většina dialogů postrádá smysl a animace v mnoha ohledech pokulhává. Spíš než do kin se film hodí do dětského dopoledního programu v televizi, což je po více jak pěti letech práce opravdu škoda.