Od nového Donnersmarckova filmu neodvrátíte zrak po celé tři hodiny

Od nového Donnersmarckova filmu neodvrátíte zrak po celé tři hodiny85%

Více jak tříhodinový filmový zážitek inspirovaný mládím malíře Gerharda Richtera přináší do kin německý snímek Nikdy neodvracej zrak. Často těžko uvěřitelný příběh o hledání stylu, štěstí a sebe sama uprostřed životních náhod je velice dobře vystavěný a dokáže diváka bavit po celou naddimenzovanou stopáž, čemuž přispívá i výprava a špičkové herecké výkony.

Režisér Florian Henckel von Donnersmarck, držitel Oscara za nejlepší zahraniční film Životy těch druhých (2007), se po nepovedeném akčním dramatu Cizinec (2010) v americké produkci vrací do svého rodného Německa. Na základě dlouhých osobních rozhovorů s jedním z největších německých malířů, Gerhardem Richterem, napsal scénář k snímku Nikdy neodvracej zrak.

Snímek zachycuje mládí fiktivního německého umělce Kurta Barnerta: jeho dětství ve třetí říši, studentská léta ve východním Berlíně, emigraci a počátek umělecké kariéry v Berlíně západním. Scénář se v úvodu neobvykle zabývá vedlejšími postavami: sestřenicí a nacistickým gynekologem/eugenikem, což se později ukáže pro zbytek filmu naprosto zásadní. Scénář je plný životních náhod a osudných zvratů, které se někdy zdají poněkud nereálné, ale přitom všechny do sebe uspokojivě zapadají. Díky nim je film příjemně nepředvídatelný. Příběh umně střídá romantiku, dramatické/tragické až skoro psycho momenty a zábavné scény.

Donnersmarck skvěle využil příležitosti, kterou příběh nabízí, a na plátně konfrontuje umění v různých dobách. Film otevírají záběry z výstavy “zvrhlého umění” v nacistickém Německu i s dobovým výkladem.“To bys namaloval taky, viď?” obrátí se průvodce na asi šestiletého Kurta. Po válce, když Kurt studuje malířství, je zavrhován individualismus a vyzdvihován socialistický realismus. Picasso je předkládán jako skvělý realista, kterého zničila touha po originalitě. Kurt maluje dělníky, dělnice a Stalina. A když později uteče do západního Berlína, je mu řečeno, že malba je mrtvá, a on začne experimentovat a konečně hledat svůj styl. Příběh zároveň otevírá otázku, jestli si člověk v běhu věků může zachovat postavení a čest. Nejlépe je to vidět na postavách otce Kurta a nacistického doktora.  

Zajímavým fenoménem filmu je pocit, že divák stárne s hlavním hrdinou a dokonale ho zná, důvěřuje mu a soucítí s ním. Částečně je to způsobeno intimní atmosférou, kterou film navozuje, částečně velmi dlouhou stopáží a hlavně skvělým obsazením. Hlavní roli Kurta hrají dva herci: skvělý dětský herec Cai Cohrs a Tom Schilling. Mají podobnou mimiku i gesta a bylo by snadné uvěřit, že tvůrci nechali Caie během produkce do žádoucího věku zestárnout.

Herecké výkony v tomto filmu jsou vůbec jedinečné. Sebastian Koch v roli nacistického doktora exceluje, provádí hrozně špatné věci, a přesto vzbuzuje u diváků nepříjemné sympatie.

Výprava i kamera jsou v rukou profesionálů, filmová hudba je trochu generická, ale docela slušně dokresluje atmosféru filmu.

Ačkoliv film dopadl skvěle, předobraz hlavní postavy Gerhard Richter se od filmu kvůli jeho “zobrazování faktů” distancoval. Jistě by bylo zajímavé přesně vědět, jaké části zápletky si režisér vymyslel a proč to uznávaného malíře natolik rozčílilo.

Názor informuji.cz: 85%

Kdy a kde dávají film: Nikdy neodvracej zrak

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!