Lékařky i automobilové závodnice, které šly proti konvencím. Historii ženské emancipace mapuje Náprstkovo muzeum
26.4.2019, Kristýna Čtvrtlíková
V roce 1919 ženy v českých zemích získaly volební právo. U příležitosti stého výročí otevřelo Náprstkovo muzeum v Praze výstavu Vlastním hlasem, která zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost. K vidění bude do 29. prosince.
Výstava pořádaná Národním muzeem v Praze (NM) se zaměřuje na osudy pětadvaceti žen, které ve své době bořily zažité předsudky a konvence a snažily se proniknout do ryze mužských oborů – studia na univerzitě, lékařství nebo do výtvarné oblasti.
Ve třech sálech Náprstkova muzea návštěvníci poznají životy věhlasných i pozapomenutých žen z různých společenských vrstev, které spojovala potřeba promluvit vlastním hlasem.
„Výstava se soustředí především na zachycení rozličnosti ženské emancipace. Zájemci se tak seznámí třeba s národní spisovatelkou, první českou poštovní úřednicí, která se vydala k samotnému císaři, aby si vyjednala povolení ke službě, nebo se světoznámou automobilovou závodnicí,“ nechal se slyšet generální ředitel NM Michal Lukeš.
Výstava sestává zejména z úryvků ze soukromých deníků, dopisů a vzpomínek vybraných hrdinek, kterým propůjčily hlasy současné známé herečky jako Nela Boudová či Libuše Švormová.
Nechybí ani osobní předměty vybraných feministek – například psací souprava Boženy Němcové, chlebové figurky, které poslala své dceři a otci z vězení novinářka Milena Jesenská, nebo skicák malířky Zdenky Braunerové se studiemi aktů.
Příběh ženské emancipace se touto expozicí po více než sto letech symbolicky vrací do míst, kde se kdysi zrodil – do domu U Halánků, rodiště a působiště Vojty Náprstka a zároveň tehdejšího sídla Amerického klubu dam, jednoho z prvních spolků prosazujících rovnoprávnost pohlaví.
Foto archiv NM