Lékařky i automobilové závodnice, které šly proti konvencím. Historii ženské emancipace mapuje Náprstkovo muzeum
Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS Ohodnoť
V roce 1919 ženy v českých zemích získaly volební právo. U příležitosti stého výročí otevřelo Náprstkovo muzeum v Praze výstavu Vlastním hlasem, která zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost. K vidění bude do 29. prosince.
Výstava pořádaná Národním muzeem v Praze (NM) se zaměřuje na osudy pětadvaceti žen, které ve své době bořily zažité předsudky a konvence a snažily se proniknout do ryze mužských oborů – studia na univerzitě, lékařství nebo do výtvarné oblasti.
Ve třech sálech Náprstkova muzea návštěvníci poznají životy věhlasných i pozapomenutých žen z různých společenských vrstev, které spojovala potřeba promluvit vlastním hlasem.
Z výstavy Vlastním hlasem. Foto archiv NM
„Výstava se soustředí především na zachycení rozličnosti ženské emancipace. Zájemci se tak seznámí třeba s národní spisovatelkou, první českou poštovní úřednicí, která se vydala k samotnému císaři, aby si vyjednala povolení ke službě, nebo se světoznámou automobilovou závodnicí,“ nechal se slyšet generální ředitel NM Michal Lukeš.
Výstava sestává zejména z úryvků ze soukromých deníků, dopisů a vzpomínek vybraných hrdinek, kterým propůjčily hlasy současné známé herečky jako Nela Boudová či Libuše Švormová.
Nechybí ani osobní předměty vybraných feministek – například psací souprava Boženy Němcové, chlebové figurky, které poslala své dceři a otci z vězení novinářka Milena Jesenská, nebo skicák malířky Zdenky Braunerové se studiemi aktů.
Z výstavy Vlastním hlasem. Foto archiv NM
Příběh ženské emancipace se touto expozicí po více než sto letech symbolicky vrací do míst, kde se kdysi zrodil – do domu U Halánků, rodiště a působiště Vojty Náprstka a zároveň tehdejšího sídla Amerického klubu dam, jednoho z prvních spolků prosazujících rovnoprávnost pohlaví.
Foto archiv NM