Provokativní móda z kaple. Fashion Event Dotek poprvé v Olomouci

Provokativní móda z kaple. Fashion Event Dotek poprvé v Olomouci75%

V sobotním sychravém ránu, které ani zdaleka nepřipomínalo jaro, jsme se vydali na další ročník akce pod taktovkou studentů zlínské UTB. Letos se se svým eventem Dotek přesunuli z rodného města do Olomouce – baťovské cihly tak vyměnili za barokní kapli, která náleží k bývalému jezuitskému konviktu ze 16. století.

Organizátoři tentokrát zvolili téma subkultur. Blok přednášek otevřela studentka FAMU Hannah Saleh, která se zabývá kostýmy, dokumentární fotografií, scénografií, antropologií, minimalismem a v neposlední řadě také udržitelností ve všech sférách.

Instalace v rámci dražitelné kolekce, foto: Anežka Gavendová

Během pobytu v Londýně jsem ráda chodila na květinové trhy. Když jsem zjistila, že se vždy na konci dne všechny kytice vyhazují, napadlo mě je sbírat a vytvářet vlastní. Mrzí mě ta absurdnost, že například růže se pěstují v Keni a na každou se vypotřebuje x litrů vody, plus obří uhlíková stopa. Ten, kdo by si ji vypěstoval vlastnoručně, by ji nikdy nevyhodil,“ uvedla Saleh, která v sobotu mluvila hlavně o své inspiraci, režisérce Agnés Varda a knize Goodbye, things, která ji provázela na cestě k minimalismu a přemýšlení o věcech, jimiž se obklopujeme.

Během uprchlické krize v roce 2016 pracovala jako dobrovolnice v táboře. „Třídila jsem na místě pytle s oblečením. Byly tam nepoužitelné věci, například šifonová trička a boty na podpatku. To tam nikomu nepomůže, nezahřeje. Měla jsem volnou ruku v tom, co si vyberu a přivezu zpátky do Prahy. Potom jsem z těch kousků nafotila fashion story.“ Promluvila i o přípravě kostýmů k filmu Cesta na měsíc nebo Pohřeb, které vytvořila s téměř nulovými financemi. Bundu, kterou má na sobě hlavní postava, dokonce našla u popelnic. „Mám ráda věci s příběhem,“ uzavřela s úsměvem.

Architektura bez architektů

Projekt Illegal Taipei představily Kateřina Frejlachová a Martina Svobodová, studentky architektury v Praze. Zaměřují se na pozoruhodný fenomén na Taiwanu, resp. v jeho hlavním městě Taipei. S rapidním růstem populace i nájmů se čím dál více objevují nejrůznější přístavky k již existujícím budovám, které jsou na hraně zákona.

Vynalézavost lidí je bezbřehá, pokud je to nutné. Přístavky si budují na střechách, schodištích, balkónech; na periferiích měst vznikají celé vesničky.Neformální Taipei ale nemusí znamenat primitivní nebo chudá. Z dálky to může vypadat jako chaos, ale všechno to má svůj řád a estetiku. Jde také o velmi komunitní záležitost,“ upřesnila jedna z přednášejících.

Vstupní hala na Fashion Event Dotek, foto: Anežka Gavendová

Chudí, ale sexy

V barokní kapli si publikum získala novinářka Agata Pyzik, která píše pro tituly jako The Guardian či The Wire. Rozpovídala se především o své knize Poor but sexy: Culture Clashes in Europe East and West vydané před pěti lety. Téma módy v zemích bývalého východního bloku, především v době studené války, pojala zeširoka. Zabývá se černým trhem, DIY v oblékání nebo trendy riflovinou.

Zároveň zkoumá určitou módní nostalgii, která nastala v 90. letech, a také to, jak dnes vnímáme estetiku tehdejší doby. „Východ v módě vždy následoval Západ, ale dnes bychom měli najít odvahu to změnit, vytvořit něco vlastního,“ řekla Pyzik.

Módní mimozemšťani

Do posledního místečka zaplnil malou posluchárnu performer, umělec a aktivista Jakub Ra, jenž představil svých několik posledních projektů. „Projekt Antidimension je multižánrový a hodně živý, kontakt s diváky probíhal třeba pomocí slizu. Děláme kolekce, ve kterých není ani jeden kousek stejný, vše je recyklované. Náš zákazník se stane součástí komunity. Nechceme si hrát na módní značku, ceny proto začínají i na padesáti korunách. Začínám i s fotosérií Alopecia, která má dát veřejnosti o této nemoci vědět, zbavit ji předsudků.

Nejzajímavějším projektem byla pro diváky New Aliens Agency, která sdružuje neobvyklé typy modelů a modelek. „Už mě nebavilo pracovat s modelkami z agentur a tím, že jsem součástí queer komunity, je pro mne přirozené s podobnými lidmi pracovat. Za rok a půl jsme se rozrostli z patnácti lidí na osmdesát. Už jsme byli součástí přehlídky Dominiky Kozákové, Jiřího Černého i Gucci. Spojujeme velkou sortu lidí, každý má jinou zkušenost. Do budoucna si představuji, že naše modely naskenujeme a naši klienti se na ně budou moct podívat ve virtuální realitě,“ nastínil své plány do budoucna.

Latex, lego i minimalistická rafinovanost

Večer se kaple rozsvítila do modra a prostor zaplnili modelové a modelky. Ještě před tím ale pronesla úvodní slova módní kritička Františka Čížková. Jako první diváci obdivovali kolekci Take the glowes mladého návrháře Tomáše Višnovského, který se inspiroval pompézním barokem, a i přesto do modelů dokázal zakomponovat poselství, že nejde jen o krásu a luxusní pozlátka. Až ze Srbska dorazila Milica Vukadinovic, která klade důraz na sportovní a neformální siluety.

Kristína Danieličová se ve své kolekci Private protector vracela do dětství, konkrétněji k negativním zážitkům a zklamání a tomu, jak nám pomáhají materiální věci se s nimi srovnat. Proto se na modelech objevila například maska z lega. Svůj návrhářský um předvedlo také duo Sestry, které reaguje na dnešní sebepojetí v době sociálních sítí. Natália Drevenáková pak zaujala především netradiční formou – oděvy prezentovali modelové pomocí tance.

Fashion Show na Konviktu přilákala spoustu diváků, foto: Anežka Gavendová

Akce se opět zúčastnil i brněnský SALONč4, nyní spojený s Theó. Oba mají společné kvalitní materiály a minimalistické, ale rafinované a inovativní střihy. Dalším přizvaným byl Matej Grznár, jehož inspirací pro prezentované modely byla socha Extáze sv. Terezy.

Vše uzavřel host Matteo Carlomusto, který vyvolal na mole rozruch svými převážně latexovými modely znázorňujícmi transformaci muže v ženu, s kterými vysloužil si bouřlivý potlesk. 

Barokní kaple ze 16. století, foto: Anežka Gavendová

Nový a lepší?

Na rozdíl od minulého ročníku se letos návštěvníci ocitli v naprosto odlišném prostředí a s rozdílnými účinkujícími. V Olomouci to tentokrát, pokud jde o přednášky, nebylo tolik o módě, ale spíše o designu jako takovém. Bohužel se akce neobešla bez technických problémů a také určité organizační nedotaženosti. Špatný zvuk, velký hluk v přednáškovém sále kvůli hudbě z vedlejšího atria a menší (byť úchvatné) přecpané prostory v době přehlídky ubíraly na dokonalosti.

Studenti však do příprav bezpochyby dali všechno, a i přes zmiňované detaily vytvořili velice netradiční a obohacující událost, kterou stojí za to navštívit i příští rok. Hlavním důvodem je všudypřítomný alternativní nádech a nadšení pro věc, které prostupovalo celý den.

Foto: Anežka Gavendová

Názor informuji.cz: 75%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Umělecké centrum UP - Konvikt nabízí i další akce

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!