Moravská galerie zahajuje jarní sezónu. V novém světle ukáže experimentální grafiku Vladimíra Boudníka

Moravská galerie zahajuje jarní sezónu. V novém světle ukáže experimentální grafiku Vladimíra Boudníka  

Moravská galerie v Brně je připravena na jarní sezónu. Tu odstartuje nová výstava v Pražákově paláci, která představí vybraná díla vizionáře moderní grafiky Vladimíra Boudníka. Výstava s názvem BOUDNÍK je k vidění do 11. srpna.

Vladimír Boudník byl vizionářem moderní grafiky a také jedním z mála českých výtvarníků 20. století, který se prosadil v zahraničí. Moravská galerie jej v průběhu výstavy představí jako zastánce názoru, že umění může spasit svět, jako experimentátora s grafickými technikami i vlastním psýché, jako umělce, který výrazně ovlivnil brněnskou neoavantgardní scénu 60. a 70. let a zároveň jako výtvarníka, který oslovuje i současné umělce.

Nejslavnější abstraktní grafiky, které Vladimír Boudník od 50. let vytvářel, vznikaly v prostoru továrny ČKD Vysočany. Zde Boudník nacházel inspiraci pro díla, která sklízela úspěch na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, výstavách v New Yorku, Miami, Lublani či Varšavě.

Továrna se stala jeho ateliérem, dílnou, tvůrčím prostorem. Pro své grafiky využíval mnoho materiálů, které nacházel v prostorech továrny. Rozrýval kusy železa, formoval je kladivem a do povrchu zalisovával různý zbytkový materiál – plechy, pilníky, matky, šrouby atd. Ten propaloval autogenem, výsledek otiskoval do matrice a poté na papír. Podstatou ovšem nebyl mechanický otisk, nýbrž spontánní tvůrčí gesto.

Ke své umělecké práci navíc využíval i velké a silné tovární stroje, lisy, nůžky a elektromagnety. Dá se říci, že pouze díky fabrice Boudník vynalezl aktivní, strukturální a magnetickou grafiku – v jiném prostředí by patrně na tyto grafické postupy nepřišel.    

Z výstavy Boudník. Foto archiv MG

Přestože Boudník nalezl velký úspěch v zahraničí, domácí odborná scéna jej spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Boudníkových grafik v Brně. Tato pro mnohé lokální umělce klíčová událost se konala v lednu roku 1967 v Domě pánů z Kunštátu.

Výstava zároveň připomíná fakt, že Boudníkovo dílo je stále živé a že se nabízí jeho volné pokračování. Návštěvníci tak mají možnost vidět také díla současných umělců reflektující Boudníkovo uvažování. Ať už se jedná o o videozáznam vzniku obřího grafického otisku vytvářeného rypadlem od Jiřího Černického, nebo o reflexi velmi úzkého vztahu člověka k práci od konceptuálního umělce Jiřího Skály.

Naprogramované pohyby strojů a robotizaci práce ve výstavě sleduje video Pavla Mrkuse, objeví se ale i mladá malířka Anežka Hošková, břitký humor Filipa Turka nebo intermediální projekt slovenského umělce Matěje Al-Aliho. Konfrontace ukázky Boudníkovy tvorby s díly současných umělců zviditelní klíčové pojmy spjaté s Boudníkem – jeho životem i dílem.

Britské umění v podání Frasera Blocklehursta

Současně se zahájením výše zmíněné expozice se otevírá výstava Pillow Talk, která prezentuje díla britského malíře Frasera Brocklehursta. V prostoru Atria Moravské galerie malíř vystaví cyklus obrazů tvořených na nenapnutých textíliích. Nejrůznějšími druhy barev zachycuje a variuje témata, která se u něj často vracejí, ať už jsou to kříže, vrtulník nebo pařez stromu. Název výstavy Pillow Talk můžeme chápat jako intimní rozhovor sám se sebou nebo s jinou osobou.

Fraser Brocklehurst do Česka přišel v roce 1998 poté, co se v Newcastlu nepohodl s majitelem ateliéru. Mělo jít o krátkou návštěvu Prahy, která se vyvinula v život v nové zemi. Fraser Brocklehurst měl v Česku štěstí na lidi, kteří mu pomohli najít bydlení, práci i ateliér. Následovalo několik samostatných výstav, v Brně jej představila již dříve Wannieck Gallery.

"Maluje v zásadě expresivně, tedy do určité míry. Tvrdost je v jeho malování přítomna, ale zároveň jaksi korigována‚ umravněná. Je to jiná verze exprese, jiná verze tvrdosti, ale přitom mistrovsky zvládnutá. Jeho malbu lze zahrnout pod pojem ‚bad painting‘, i když podobné ‚škatulkování‘ nevystihuje skutečnou podstatu tvorby. Jednoduše řečeno, Fraserovo malování je suverénní a dokonale zvládnuté, patří-li či nepatří pod nějaký pojem, je celkem vedlejší," dodává k tvorbě Frasera Brocklehursta kurátor výstavy Richard Adam.

Foto archiv MG

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Moravská galerie v Brně -... nabízí i další akce

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!