Eleanor je divná. Nosí koženou vestu, boty na suchý zip, které se (podle ní) hodí ke všemu a jediným jejím módním doplňkem je taška na kolečkách, kam se jí vejde celý nákup z Tesca, především tedy vodka, se kterou tráví svoje víkendy. Vystudovala sice úspěšně klasickou literaturu, ale už deset let pracuje v kanceláři jako účetní. Nikam nechodí, ani na dovolené nejezdí (ostatně nemá s kým), a pokud to jen trochu jde, veškerým stykům s lidmi se vyhýbá. Jedinými jejími životními jistotami jsou vodka a středeční telefonické hovory s matkou.

V pátek nejdu z práce rovnou na autobus, ale do Tesca hned za rohem. Koupím si pizzu Margheritu, chianti a dvě velké lahve vodky Glen's. Když dorazím domů, sním pizzu a vypiju víno. Pak si otevřu vodku.

Život stále ještě mladé Eleanor se začne měnit, když se bláznivě zamiluje do popového zpěváka. Vezmou se a budou šťastní, co na tom, že on vůbec netuší, že Eleanor existuje, ona přece ví, že až se potkají tváří v tvář, seběhne se všechno jako v tom nejromantičtějším filmu.

Autorka používá hovorový jazyk, dialogy, i když někdy bizarní, zní nenuceně a přirozeně. Eleanor neumí příliš dobře komunikovat s lidmi, nevyzná se v nich. Tento její charakteristický rys dokázala Honeymanové výborně vystihnout právě prostřednictvím zmíněných dialogů, které se mění s tím, jak se vyvíjí hlavní hrdinka. Eleanor během knihy projde určitou změnou, ta je však podána s lehkostí, bez zbytečných klišé. Příběh ze začátku plyne pomalu, v průběhu knihy ale nabírá spád, poslední stránky navíc odhalují některá skrytá tajemství, která knihu v propracovanosti posouvají ještě o příčku výš.

Vysmrkala jsem se. Vůbec jsem se za to troubení nestyděla, protože to nebylo nic ve srovnání s hrůzami, které jsem doktorce Templové právě popsala.

Kniha je napsaná velice lehce, je protkaná inteligentním humorem, přestože samotné téma knihy zrovna dvakrát veselé není. Nejprve to vypadá, že hlavní hrdinka je zkrátka trochu asociální a svérázná, avšak během čtení zjistíme, že za Eleanořinou podivností stojí události z minulosti, které se sama Eleanor rozhodla vytěsnit. Kniha předkládá čtenáři příběh, který ukazuje, jak moc osamělý člověk potřebuje třeba jen jednoho, zato pořádného přítele. Zároveň také svou tíživostí vysílá varování, že předčasné soudy se nevyplácí! Debutový román Gail Honeymanové je zkrátka jedním z těch literárních počinů, které zůstávají v myslích čtenářů ještě dlouho po přečtení.

9.4.2019 | Aneta Trnová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout