Summer Wassner bylo devatenáct, když beze stopy zmizela na pláži Ženevského jezera. Její blízcí si ji pamatují jako krásnou blondýnku v džínových šortkách běžící kapradím. Nikdo neví, co se s ní stalo. Pohltil ji snad vítr, voda nebo stromy? To se ptá i její o pět let mladší bratr Benjamin, kterému se pětadvacet let od zmizení dívky začnou zdát nepříjemné sny. A záhy začnou vyplouvat na povrch i rodinná tajemství...

Anotace poutavá, obsah knihy však už bohužel nikoliv. Vyprávění Monicy Sabolo vůbec nebylo tak napínavé, jak by se mohlo dle „upoutávky“ zdát. Příběhu chybí šmrnc a slibované tajemno, naopak v něm přebývají dlouhá souvětí, které ve čtenáři vzbuzují pocit zmatenosti.

Natáhnu k ní ruku, prsty se dotknu hladiny. Ale není to ona, to jen řasy vykreslily tvar jejího těla.

O ten se navíc postaralo také až chaotické přeskakovaní myšlenek autorky. V jedné chvíli vzpomíná Benjamin, hlavní hrdina knihy, na minulost, v další přebíhá do přítomnosti, aby se záhy mohl opět vrátit ke vzpomínkám na svou starší sestru Summer.

Autorčino vyprávění je navíc až příliš plytké, čtenář téměř nedostává příležitost se s postavami sžít a alespoň trochu pochopit jejich jednání. Mimo jiné se v knize vyskytuje až moc ohraných klišé, které celé knize také nepřidávají.

Nápad měla Monica Sabolo rozhodně zajímavý, uspokojivě jej zpracovat se jí však už nepodařilo. Na více než dvou set stranách v podstatě omílá autorka jednu a tu samou věc a příběh tak působí až příliš zdlouhavě. Milovníci thrillerů by raději měli sáhnout po něčem jiném...

31.3.2019 | Andrea Štipčáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout