Mužská převýchova skončí dřív, než začne. Stručné dějiny Hnutí ztrácejí ve chvíli, kdy se odchýlí od výcviku sexistů

Mužská převýchova skončí dřív, než začne. Stručné dějiny Hnutí ztrácejí ve chvíli, kdy se odchýlí od výcviku sexistů50%

Text Petry Hůlové v Divadle Komedie logicky tlačí dopředu postavy na úkor futuristické organizace. Spolu s poslední kapkou mužského semene ale uvádějí publikum do těžce uchopitelné, chaotické a bezpohlavní vize.

Režisér inscenace Armin Petras v jednom z rozhovorů uvedl, že adaptace Petry Hůlové je místy postavená na improvizaci, a to nejen jazykové. Ve Stručných dějinách Hnutí, které po německé premiéře uvedlo i tuzemské Divadlo Komedie, ale nacházíme i místa, kde trojjazyčná hra přechází ve školní nácvik, jemuž komedianti na scéně chtějí vtisknout vážnou a nadčasovou tvář bez ztráty smyslu nebo slova v překladu.

Skoky mezi češtinou, angličtinou a němčinou budou pro méně jazykové zdatné návštěvníky nešťastné. Nelze jim ale upřít originální nádech a občas povedené slovní hříčky. Pokud budou technici v zázemí odbavovat titulky lépe než při české premiéře, bude tento prvek divák vnímat pozitivně.

Čtveřice herců zpočátku seznamuje přítomné s tím, v jaké době se nacházejí a čeho se organizace snaží dosáhnout. Vidíme trpce zábavný boj s přestřelenou ideologií, vlastní sexualitou a k tomu dostaneme i nějakou tu Cher. Zajímavý nástup však zvadne po scéně, v níž postava Sarah Haváčové poruší pravidla a Felixi Mühlenovi pomáhá s problémy postaru. Jako by hra s jeho "finišem" pomyslně dostála svého pragmatického cíle a začala experimentovat. Možná chtěla hledat vyšší cíl, možná i politický přesah.

Herci se vydávají kupředu ozbrojeni dalšími seancemi s Cher a na úrovni nezřetelných metafor, které bohužel nechávají v pozadí celý smysl Hnutí a jeho potenciál na jevišti. Vzhledem k tematice hry se zřejmě dostávají na druhou kolej i oba mužští představitelé Felix Mühlen a Martin Donutil a nechávají vyniknout Stephanii Leue se Sarah Haváčovou. Hlavně u druhé jmenované je vidět zápal a urputná snaha dovézt dramatický koráb do zdárného konce. Ten je totiž opět vydařený.

Kvarteto zdánlivě bilancuje a snad i pochybuje o smyslu minulého konání a dobírá se, nepochybně jako Petra Hůlová ve své knize, k závěru, který nese poselství. O argumenty a gradaci, stejně jako o plnou pozornost diváků, však česko-německé osazenstvo přišlo už při prvním vyvrcholení a narozdíl od předlohy, která budila emoce, servíruje bezbarvou stať, v divadelním světě lehce zapomenutelnou.

Názor informuji.cz: 50%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!