Někdo to rád horké slaví 60 let od premiéry. 8 zajímavostí o filmu, které jste možná nevěděli

Někdo to rád horké slaví 60 let od premiéry. 8 zajímavostí o filmu, které jste možná nevěděli 

Přesně před šedesáti lety měla premiéru nesmrtelná komedie Někdo to rád horké s hereckým trojlístkem Marilyn Monroe, Jack Lemmon a Tony Curtis. Co všechno o snímku z roku 1959 možná nevíte?

1. Jack Lemmon s Tony Curtisem si zkusili být ženami už před natáčením

Před samotným natáčením si ústřední představitelé Tony Curtis a Jack Lemmon oblékli ženské oblečení, nalíčili se a prošli se v okolí hollywoodských studií, aby zjistili, jestli by jako ženy „prošli“. Zamířili i na ženské toalety, kde si upravili make-up. Když žádná z žen proti jejich přítomnosti neprotestovala, byl to pro ně důkaz věrohodnosti jejich postav.

2. Film mohl být barevný

Marilyn Monroe měla uvedeno ve své smlouvě se studiem, že všechny její filmy budou natočeny barevně, tedy i Někdo to rád horké. Režisér snímku Billy Wilder ji ale nakonec přesvědčil, že film bude černobílý. Jeho rozhodnutí bylo opodstatněné – při kostýmních zkouškách vyšlo najevo, že make-up, který používali Lemmon s Curtisem, dával jejich tvářím zelený nádech.

3. Rusové pozměnili název snímku

V Rusku nese film doslovný titul „V jazzu jenom dívky“. Přeneseně by se ruský název snímku mohl přeložit jako „Jazz mají dovoleno hrát jenom dívky“.

4. Ústřední trojice mohla být jiná

Hlavní role muzikantů Joea a Jerryho původně neměli ztvárnit Curtis s Lemmonem. Režisér plánoval do role Jerryho/Daphne obsadit Franka Sinatru – o tuto úlohu se také ucházel herec Anthony Perkins (Psycho, Proces). Marilyn Monroe neměla o roli Sugar zájem, prý nechtěla hrát „někoho, kdo nepozná, že Daphne a Josephine jsou převlečení muži“. Wilder zvažoval do její role herečku Mitzi Gaynor, když se však Monroe uvolnila, změnil názor.

5. Analogie s nejslavnějším mafiánem

Postava bosse Colomba psí dečky připomíná slavného gangstera Al Caponeho. Ten byl zodpovědný za masakr na Den svatého Valentýna v roce 1929, který se v pozměněné podobě objeví i na začátku filmu. Došlo k němu na chicagské ulici Clark Street, o které je ve snímku také zmínka.

6. Film byl zprvu neúspěšný

Podle Lemmona měla předpremiéra filmu špatné ohlasy. Pracovníci studia a filmoví agenti prý radili režisérovi, aby některé scény vystřihl, natočil znovu a přidal nové. Wilder se ale rozhodl jejich rady neposlechnout, měl za to, že je film vtipný navzdory jejich kritice, a nechal ho tak, jak byl. Na následující projekci už snímek sklidil velký úspěch – publikum tleskalo vestoje.

7. Marilynina přeřeknutí

Marilyn Monroe činilo potíže správně vyslovit některé repliky. Podle štábu musela 47krát přetočit scénu, kdy měla říci jen „To jsem já, Sugar“. Když se potřicáté přeřekla a pronesla „Sugar, to jsem já“ nebo „To je Sugar, já“, režisér musel větu napsat na tabuli.

V jiné scéně se měla přehrabovat v zásuvkách a říci „Kde je ten bourbon?“, což se jí povedlo až na padesátý devátý pokus – stále říkala „Kde je ta whiskey?“, „Kde je ta láhev?“ nebo dokonce „Kde je ten bonbon?“. Wildera neustálé opravování herečky unavovalo, a tak repliku napsal do jedné ze zásuvek. Marilyn ale zmátlo, ve kterém šuplíku se replika nachází, a tak režisér popsal všechny zásuvky. Když už to konečně vyslovila správně, byla špatně otočená ke kameře a záběr se musel opakovat.

8. Film se dočkal 5 remaků

Turecká verze vznikla po pěti letech a následně roku 1970, obě zachovaly stejný příběh. V roce 1975 byl natočen indický remake opět s totožnou zápletkou. V osmdesátých letech napodobili snímek řečtí filmaři. Nejnovější verze je z roku 2014 – ruští tvůrci zasadili obdobný děj do prostředí zimních olympijských her v Soči. Vypráví o třech vysokoškolských studentech, kteří najdou úkryt před svými pronásledovateli v ženském snowboardingovém týmu.

Foto © MGM, imdb.com

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!