Skleněný pokoj: Mezilidské vztahy byly chladnější než ocelová konstrukce vily

Skleněný pokoj: Mezilidské vztahy byly chladnější než ocelová konstrukce vily40%

Skleněný pokoj pod taktovkou Julia Ševčíka byl od začátku ambiciózním projektem. Vznikl na motivy knihy od slavného spisovatele Mawera, celý byl natočen v angličtině a mezi herci bylo i pár zahraničních jmen.

Snímek Skleněný pokoj diváka nejprve zavádí do Brna na počátku třicátých let, kde je postaveno minimalistické modernistické dílo slavného architekta von Abta, který jej navrhl pro bohatého židovského podnikatele Viktora Landauera a jeho manželku Liesel. Skleněný pokoj, dominanta vily Tugendhat, je naplněn světlem a čistotou, což stojí v přímém kontrastu s lidmi, kteří v domě žijí. Důležitou součástí života Lisel je i její přítelkyně Hana, která je rovněž provdána za muže židovského původu. Vzhledem k této skutečnosti musí rodina velmi záhy pomýšlet na útěk do exilu. Další ránou je i objevení milostného poměru mezi Lieseliným mužem Viktorem a válečnou uprchlicí Katou, které rodina ve vile nabídla azyl.

Rodina Landauerových uprchne za hranice, ale události Československa se dál vyvíjí a sledují Hanu s Oskarem, kteří se rozhodli zůstat v Brně. Oskar už nevychází z bytu, protože se stydí za svoji židovskou hvězdu na kabátě. Hana se častokrát vrací do vily díky poměru s nacistickým inženýrem. Ona i Liesel si náruživě dopisují, aby zahnaly stesk a smutek, který je provázel skrze válku.

Nástin celého snímku zní velmi slibně – zaznamenání bouřlivých osudů plné strachu a zklamání na pozadí chladné a neživé vily. Vila stojí na svém místě, pustne, zatímco se tam venku odehrává válka. Emoce v celém filmu byly však bohužel chladnější než ocel, ze které byla budova postavena. Zejména hlavní hrdinky měly ve tváři stále jeden a ten samý výraz po většinu doby. Byly šťastné? Nešťastné? Měly strach? Divák se může jen dohadovat.

Za neemotivnost z velké části může i scénář. Postavy mezi sebou po většinu času komunikovaly jednoslovně, celou větu sestavily jen výjimečně. Takže to, co divák nevyčte ze tváře, se z mluvy také nedozví. Naučit se scénář zřejmě nedalo moc práce.

Největším zádrhelem filmu byla však všudypřítomná iracionálnost, která prostupovala snímkem hned v několika rovinách. V prvé řadě šlo o milostné vztahy postav. Z filmu nebylo dost dobře možné zjistit, jak se nejrůznější vztahy zrodily či jak se vyvíjely. Veškeré vztahy a milostné pletky tedy po celou dobu působily neuvěřitelně až absurdně. A často i velmi náhodně. Lesbické pokusy Hany a Liesel se zničehonic divákovi předvedou už v prvních pěti minutách. Když později Hana večeří ve vile s nacistickým konstruktérem Stahlem, při prohlídce inženýr zhasne světlo a opět je nová aféra na světě, aniž by kdokoliv tušil, kde se vzala. Jak se Hana do té vily vůbec dostala? Ani při poměru Viktora a Kati nebylo nastíněno žádné pozadí. Jak se Kata vůbec dostala do vily nebo kdo to je, bylo vysvětleno až mnohem později.

Náhodné a iracionální je i přeskakování v době a událostech. Bez jakéhokoliv důvodu se děj posouval o měsíce i roky. Proto je obtížné orientovat se v historických událostech, které jsou naznačeny jen velmi symbolicky, což je komické vzhledem k tomu, že byl film natočen v angličtině a evidentně má i silné zahraniční ambice. Orientace v historickém ději bude jistě složitá i pro české či slovenské publikum, které jde do kina s většími znalostmi československých dějin než jakýkoliv zahraniční divák. 

Po vizuální stránce je snímek uměleckým dílem. Kameraman Martin Štrba vytvořil zajímavé záběry vily, které ji povýšily na jednu z hlavních postav vedle Hany a Leslie. Jediným překvapením je tak zhruba pětivteřinová černota uprostřed filmu, která diváka přivede k myšlence, že to musí být chyba kina. Přestože je však snímek potěchou pro oko, nemůže zcela vynahradit absurditu a zmatenost, které prostupují celým filmem.

Názor informuji.cz: 40%

Kdy a kde dávají film: Skleněný pokoj

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!