Kytice Národního divadla je výpravnou poetickou podívanou plnou silných emocí

Kytice Národního divadla je výpravnou poetickou podívanou plnou silných emocí90%

Vraždy, nadpřirozené bytosti, či silné téma viny a trestu… náměty, které se jako červená nit prolínají všemi Erbenovými baladami a které si většina z nás dobře pamatuje ze svých školních let. Přes svůj často až hororový děj je však nové zpracování básnické sbírky Kytice především nádhernou vizuální podívanou plnou poetiky a skvělých hereckých výkonů.

Erbenova sbírka balad byla na divadelních prknech ztvárněna již mnohokrát. Dramatizace a režie současné inscenace v historické budově Národního divadla se, společně s dramaturgyní Ilonou Smejkalovou, ujalo tvůrčí duo SKUTR - Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, kteří ji poprvé v historii ND uvádějí ve formě činohry. Jejich pojetí je v mnohém klasickou, malebnou a stále velmi silnou interpretací známého díla, plnou vyhrocených emocí a krajních událostí.

Kytice. Foto: Pavel Hejný, archiv Národního divadla

Hned v úvodu se na jevišti zhmotňuje půdorys stavby vyhořelého kostela, který se proměňuje tu v temný les, tu v malebnou vesnici, či dokonce ve vodníkovu jezerní říši. Malebnost scény, kterou vytvořil Jakub Kopecký, dotvářejí i originální kostýmy Simony Rybákové. Ať už se jedná o bílé balonové šaty postavy vdovy v Holoubkovi (Anna Fialová), které po rozbalení pokryjí celé jeviště a evokují tak vodní živel, blyštivé šaty z křišťálové sítě od Preciosy, do nichž svou mladou ženu (rovněž Anna Fialová) obléká vodník (Csongor Kassai), její spouštění z provaziště pod imaginární hladinu jezera, či efekt vířících vloček sněhu ve Štědrém dnu, výsledkem je vždy velmi efektní podívaná.

Některé z postav se po celé představení nepřevlékají a přecházejí plynule do dalších balad, což může být pro diváka zpočátku trochu matoucí, poměrně rychle si však na tuto zvláštnost zvykne. Jako pomyslná nit se jednotlivými příběhy vinou i další opakující se prvky - sekera, rozpustilé “dívky” Hana a Marie (v trochu překvapivém, leč příjemném podání Ivy Janžurové a Pavlíny Štorkové) ze Štědrého dne, či socha Panny Marie, kterou si postavy mezi sebou předávají. Děj na pódiu příjemně dokreslují i promítané obrazy na pozadí, které evokují atmosféru toho kterého příběhu.

Kytice. Foto: Pavel Hejný, archiv Národního divadla

Tvůrci se rozhodli dát představení jednotný rámec i co se týče děje. Stala se jím balada Záhořovo lože a také postava vypravěče/poutníka v podání charismatického Františka Němce, jehož hlasový projev vás bez nadsázky přinutí sledovat každé jeho slovo.

Celou inscenaci prostupují stěžejní témata propojení lidí a přírody, rituálů, zvyků a pověr, nadpřirozených bytostí zasahujících do lidského světa, každodenní venkovské zkušenosti, i vzájemných mezilidských vztahů a citů. Setkáváme se zde s umrlci ze záhrobí, polednicí a vodníkem, ale i s archetypálními tématy lásky a smrti, viny a trestu, či vztahu matky a dítěte a muže a ženy.

Kytice. Foto: Pavel Hejný, archiv Národního divadla

Z původních 13 balad Erbenovy sbírky zpracovali tvůrci 8 nejznámějších - Záhořovo lože, Zlatý kolovrat, Polednici, Vodníka, Dceřinu kletbu, Svatební košili, Holoubka a Štědrý den. Jejich texty jsou přednášeny doslovně v původní veršované podobě, což celé inscenaci dodává zvláštní poetické kouzlo, a jen málokdy dochází k jejich zkrácení. 

Celé představení je tak především o prožitku a rozhodně nešetří silnými momenty, z nichž za všechny jmenujme asi nejemociálnější výjev vůbec - vraždu dítěte v podobě sádrového míče v baladě Vodník. Stejně tak je však i o výborných hereckých výkonech již zmíněného poutníka/vypravěče Františka Němce, Jany Preissové a Taťjany Medvecké v rolích matek ve Zlatém kolovratu a Vodníkovi, i celého hereckého sboru.

Kytice. Foto: Pavel Hejný, archiv Národního divadla

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Národní divadlo nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!