Od začátku je na filmu sympatické, že sleduje malý lidský příběh. Příběh mladého Christiana, který nastupuje na post skladníka ve velkoskladě, zaučuje se u služebně staršího Bruna v oddělení nápojů, učí se řídit ještěrku a zamilovává se do Marion od cukrovinek. Jednoduchá stavba příběhu nechává spoustu prostoru pro přehledné duševní pochody hlavních postav, audiovizuální poetiku a spousty malých zábavných detailů.

Velký díl na kvalitě snímku mají herci v pečlivě vykreslených postavách. Hlavní duo žáka a učitele mají pevně v rukou Franz Rogowski a Peter Kurth (toho čeští filmoví fanoušci znají z filmu Štěpána Altrichta Schmitke). Postava Christiana, v podání Rogowskeho, je zamlklá, trochu temná, ale z očí jí čiší dobrota. A ačkoliv kvůli zákazníkům nosí dlouhé rukávy, občas se trochu vyhrnou a objeví se tetování, stejně jako když nepozorovaně vyvěrá na povrch jeho minulost. Únikání svému normálnímu/minulému životu je zásadním tématem většiny zaměstnanců skladu. Unikají do svého malého vesmíru ve velkoskladě. Starší Bruno působí zapškle a uzavřeně, ale máte z něj pocit, že mu na Christianovi záleží. Další postavou je záhadná cukrovinková femme fatale Marion (Sandra Hüller), kolem které se mladík točí. I herci v menších rolích podávají skvělé výkony, jako další podivní obyvatelé skladního ekosystému.

Scénář skvěle pracuje s oním malým vesmírem skladiště, kde od sebe regály dělí jednotlivé galaxie s vlastními pravidly a poetikou. Vedle dvou hlavních, tedy Nápojů a Cukrovinek, jsou Cigarety, Moře nebo Sibiř. Přestože jsou skladníci v nich velmi rozdílní, stále z nich jejich každodenní rituály tvoří jednu, trochu podivnou, rodinu.

Lásce mezi regály hrozně pomáhá zvuk. Klasická hudba, která se line z reproduktorů ve velkoskladu, při které ještěrky a vozíky nejezdí, ale tančí. Práce s jednoduchými melodiemi hracích automatů, které dokážou navodit uhranutí a později nevolnost. Zvuky moře...

To, že se snímek odehrává mezi regály, mu dává skvělou příležitost využít oku libé symetrie, kterou přesně rozvržený sklad nabízí. Často nestačíme žasnout nad tím kolik krásných záběrů je možné vymyslet na místě, kde nás často ani nenapadne se pořádně rozhlédnout. Vizuálně dokáže diváka naprosto uhranout. Milý příběh je navíc sugestivně umocněn teplými tóny záběrů, takže z filmu divák odchází nesmírně příjemně naladěný. Nevysvětlitelné se jen zdá režijní rozhodnutí rozdělit příběh do tří kapitol se jmény tří hlavních postav, protože film se stoprocentně věnuje pouze Christianovi.

Kdy a kde dávají film: Láska mezi regály

17.2.2019 | jakub.muller Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout