O součinnosti české literatury a výtvarného umění pojednává Ripellinova kniha Dějiny současné české poezie z roku 1950, která v českém překladu vyšla poprvé až letos. Autor ji napsal na základě svého pobytu v Čechách v poválečné době a také na základě korespondence, kterou udržoval s českými umělci a teoretiky. Publikace se stala výchozím zdrojem pro výstavu v Museu Kampa.

Doteky výtvarného umění s poezií zde dokládá přes osmdesát vystavených děl od významných osobností, mezi kterými nechybí Bohumil Kubišta, Toyen, Emil Filla, Kamil Lhoták, Jan Smetana nebo František Hudeček. Prohlédnout si můžete i básnické sbírky Vladimíra Holana, Františka Hrubína nebo Jaroslava Seiferta, některé z nich jsou věnované Ripellinu.

Václav Chochola, Noční chodec, 1949. Foto archiv Musea Kampa

Italský slavista Angelo Maria Ripellino, který se zabýval především českou literaturou, tuzemsko poprvé navštívil v roce 1946. „Do země, která se zotavuje z války a pomalu sklouzává k totalitě, přijel jako mladý nadšený bohemista a velmi si ji oblíbil. Jeho okouzlení Prahou jsme se snažili přenést do expozice,“ uvedla kurátorka výstavy Martina Vítková.

O české kultuře intenzivně psal a přednášel do konce života. Jeho nejznámějším dílem je Magická Praha, kniha esejů, v níž barvitým způsobem popsal dějiny metropole s rozmanitými kulturními souvislostmi od doby Rudolfa II. až po osudný rok 1968. Na výstavě můžete zhlédnout unikátní rukopis této publikace, který Museu Kampa zapůjčila Ripellinova dcera.

František Hudeček, Ulice v době, kdy jdou ženy spát, 1943. Foto archiv Musea Kampa

8.2.2019 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout