Výstava v Císařské konírně prezentuje řadu platidel, se kterými se na území Československa a později samostatného Česka platilo za poslední století. Až do konce února 1919 se v ČSR coby měna užívala rakousko-uherská koruna, poté ji navzdory republikánskému charakteru státu nahradila koruna československá, byť se uvažovalo i o názvech denár, hřivna, lev, rašín, říp či sokol. O její vznik se zasloužil tehdejší ministr financí Alois Rašín.

Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout státovky z roku 1919, naše první definitivní platidla, kterým se lidově říkalo „muchovky“ podle autora několika výtvarných návrhů Alfonse Muchy. Kromě nich jsou k vidění i první československé mince, které šly do oběhu v roce 1922, vítězné i nerealizované návrhy bankovek od předních výtvarníků jako Maxe Švabinského či Karla Svolinského a v neposlední řadě porevoluční bankovky od Oldřicha Kulhánka a Jozefa Bubáka, které však byly vydány až po rozdělení federace.

Expozice připomíná také vývoj pamětních mincí, které upozorňují na významné okamžiky či osobnosti v našich i světových dějinách. U příležitosti 100. výročí budování československé měny vydala Česká národní banka (ČNB) historicky poprvé pamětní bankovku s portrétem Rašína, jejíž autorkou je Eva Hašková.

Nejcennějším exponátem na výstavě je však půlmetrová zlatá mince vážící 130 kg v nominální hodnotě 100 milionů Kč, kterou navrhl Vladimír Oppl. Jde o největší minci v Evropě a druhou největší minci na světě.

Vysokohmotnostní zlatá mince vystavená v Císařské konírně. Foto archiv ČNB

1.2.2019 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout