Zápletka snímku se točí kolem rodičů Věry a Jindřicha a jejich třech dcer. Jindřich (Bolek Polívka) byl vždy velkým snílkem a podnikavcem, vedl si seznam přání, které si chce v životě splnit. Odešel však dřív, než mohl naplnit svoji poslední touhu – uběhnout maraton. Emancipovaná manželka Věra (Zlata Adamovská) svolá své tři dcery a snaží se je přemluvit, aby jí pomohly splnit tatínkovo poslední přání. Přihlásila je na maraton jako rodinnou štafetu a sehnala batoh pro Jindřichovu urnu, který by si po 10,5 kilometrech předávaly místo kolíku. Dcerám se však do toho nechce, protože mají všechny svých starostí až nad hlavu.

Nejstarší Marcela (Tereza Kostková) běhá mezi pračkou, kuchyní, svými třemi syny a laxním manželem Karlem (Ondřej Vetchý), který si ji ani po tolika letech a synech nechce vzít. Prostřední Bára (Veronika Khek Kubařová) velmi touží po miminku, ale zatím se jí stále nedaří nalézt toho pravého pro početí. Poslední Kačka (Jenovéfa Boková) již několik let udržuje vztah se ženatým mužem, ze kterého se nemůže přimět odejít, i když ví, že by měla. Žádná z nich nemá čas na náročné tréninky, ale nakonec to s pomocí trenéra Vojty (Vladimír Polívka) zkusí.

Nejzábavnější a nejautentičtější scény pocházely z rodinného prostředí nejstarší dcery Marcely a jejího přítele Karla. Mezi nimi navzájem i jejich třemi syny vznikaly vtipné dialogy, které působily naprosto přirozeně a člověk se jim od srdce zasmál. To bylo zapříčiněno i faktem, že prostřední ze synů je skutečným synem Terezy Kostkové a ten nejmladší je opravdovým synem Ondřeje Vetchého.

Znáte ale ty scény, kdy si schováváte oči do dlaní nikoli ze strachu, ale protože cítíte za daného filmového hrdinu silný pocit trapnosti? U českých filmů s dětmi to není nic neobvyklého. Natáčení s malými herci není nic jednoduchého, ale často právě oni budi celkový strojený a nepříjemný dojem z celého snímku. Tento film však mile překvapil už tím, že takto silné pocity nezažijete. Až snad na jedinou výjimku nejstaršího syna Marcely, což je ale postava, která lehce trapná být musela, jelikož se zrovna nacházela v těžkém pubertálním období. Druhou méně povedenou dětskou postavou byla devítiletá holčička, se kterou se začala bavit Bára, protože velmi upřímně toužila po dítěti. Rozárka se následně snažila dát Báru a svého tatínka dohromady, tyto pokusy a občasné poznámky však k jejímu věku neseděly. Sice to bylo svým způsobem roztomilé, rozhodně to však ničila nedostatečná míra autenticity.

Na druhé straně se povedly sportovní scény, které byly nedílnou součástí filmu a mají často tendenci sklouznout ke kýči. V Ženách v běhu se povedlo výborně namíchat "udýchané" momenty s těmi pozitivními, které jako by vypadly z reklamy na Nike.

Celkově to tedy může k běhu nalákat i naprosté "neběhavce". A k filmu i ty, kteří se nebojí zkoumat osudy postav a možná i své vlastní.

Kdy a kde dávají film: Ženy v běhu

30.1.2019 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout