Složka 64: Příběh slavného spisovatele ukazuje temnou část dánských dějin

Složka 64: Příběh slavného spisovatele ukazuje temnou část dánských dějin90%

Megalomanský lékař, týrání nemravných dívek, tři mumifikované mrtvoly nalezené za falešnou stěnou, vyříznutý vaječník ve sklenici od zavařovačky a sterilizace „nevhodných“ žen. Dvě na první pohled nesouvisející linie se začnou minutu po minutě propojovat, odkrývají mrazivá tajemství a dohromady tvoří film režírovaný Christofferem Boem, který nalezl inspiraci v temné části dánské historie.

Složka 64 je již čtvrtým zfilmovaným thrillerem na motivy knih populárního dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena. Děj se odehrává ve dvou liniích, které se vzájemně proplétají a doplňují. Snímky z minulosti zaznamenávají příběh šestnáctileté dívky poslané do ústavu, jenž se specializuje na převýchovu necudných a svobodomyslných žen. Tato takzvaná převýchova zahrnuje pochybné lékařské experimenty, zneužívání i sterilizaci. V současnosti se objevuje případ tří mumifikovaných těl, která byla náhodou objevena za falešnou zdí.

Případu se ujímá vyšetřovací duo ve složení Carla Mørcka a jeho asistenta Assada z Oddělení Q, které mi svými vlastnostmi evokuje Sherlocka Holmese, britského fiktivního detektiva s ikonickou dýmkou z pera sira Arthura Conana Doyla, a jeho pomocníka doktora Watsona. Arogantní detektiv Carl Mørck (Nikolaj Lie Kaas) toho moc nenamluví, je věčně nabručený, jeho chování je povýšené a neurvalé a s lidmi to příliš neumí. Carlův asistent Assad (Fares Fares) ve dvojici zastupuje tu lidštější část, která se všem omlouvá, jakmile Carl otevře pusu. Rozdíl se však dá nalézt v tom, že oba vyšetřovateléjsou podle vzoru hrdinů severských kriminálek drsnějšího vzezření i chování než delikátnější a uhlazenější britská dvojka.

Film začíná sérií zdánlivě vzájemně nesouvisejících scén, které se však brzy začnou proplétat a divák se po chvíli zvládne zorientovat. Severské detektivky obyčejně bývají ponuřejší, ale Složka 64 tuto temnost posunula ještě o stupeň výš a nabízí mrazivé scény z ústavu, které divákovi předkládají detailní záběry šíleného lékaře, drogových dýchánků, mučení pacientů, lesbické orgie i zhýralé chování personálu a agresivního rybáře. Tyto obrazy vás budou pronásledovat i dlouhou dobu poté, co opustíte prostory kina. Přísahám, vyzkoušeno za Vás.

Na děsivosti celému snímku přidává i fakt, že jej Adler-Olsen napsal podle skutečné události z dánské historie, kdy bylo v ústavu na odlehlém ostrově sterilizováno a týráno na 11.000 žen, o kterých lékaři rozhodli, že by v zájmu společnosti neměly mít děti.

Retrospektivní linii celkově vnímám jako velmi vydařenou a bravurně podanou, jelikož do zoufalství, které ty ženy prožívaly, se dalo velmi snadno vcítit. Na druhou stranu současný případ vyšetřovaný Oddělením Q na mě působil trochu „odfláknutě“. Výborný detektivní příběh je ten, ve kterém až do poslední chvíle tápete a podezříváte všechny od politika až po zahradníka. V tomto případě nemusíte být geniálním detektivem Carlem Mørckem, abyste odhalili vraha. Přesto na mě udělalo dojem několik falešných indicií zamíchaných mezi pravými nápovědami, které mě nutily zvažovat i možnou osobní provázanost příběhu s hlavními postavami vyšetřovatelů. Jablka, klíček k srdci a dávný potrat – o to vlastně šlo. Anebo ne?

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!