V roce 2000 Rusové posílají na cvičení jadernou ponorku Kursk, která je pýchou ruského válečného námořnictva. Stejně jako u Titaniku je tahle ponorka pro Rusy prakticky nepotopitelná. Po výbuchu jednoho z “kvalitních” ruských testovacích torpéd Kursk klesá s celou posádkou (118 mužů) až na dno Barentsova moře. 

Všechno důležité se odehrává nejen v mořské hlubině, ale i na zemském povrchu, kde rodiny a přátelé vojáků netrpělivě čekají na nějaké zprávy o svých blízkých. Vidíme strach v jejich očích, když v naději očekávají, že vše vezme šťastný konec. Rusko se mezitím snaží pomocí zastaralé, zčásti nefunkční techniky členy posádky zachránit. Tady se ukazuje pýcha velitelů ruského námořnictva, kteří místo přijetí zahraniční pomoci od Britů či Norů nechají své muže čekat sto metrů pod mořskou hladinou, jako by snad doufali v nějaký zázrak. 

Herci podávají přesvědčivé výkony plné emocí, strachu, beznaděje. Nejvýraznější postavy jsou velitel posádky Matthias Schoenaerts spolu s Leiou Seydoux, která ztvárňuje jeho manželku. Ta vzdoruje nejvyšším představitelům, kteří nejsou schopni říci pravdu a chce vědět, jestli je její manžel ještě naživu. Další z hereckých hvězd je Colin Firth v roli komodora Davida Russela, který Rusům nabízí pomoc britského královského námořnictva.  

Doslova na nás dýchá atmosféra chladného, melancholického Ruska doplněná skvělou hudbou Alexandre Desplata. Kromě určitých nepřesností v historických faktech však snímku ohromně škodí ještě jedna věc, a to angličtina u všech postav. Ta ubírá na autenticitě a na celkovém dojmu, který by mohl být ještě silnější. Také je u filmového podání značná podobnost s Deepwater Horizon (2016), kde si hlavní roli zahrál Mark Wahlberg.