Nepřemožitelný spatřil světlo světa ve době, kdy ještě synonymem slov science fiction nebyl Star Trek nebo Hvězdné války, a přesto Lem dokázal přijít s vědeckofantastickými prvky používanými dodnes.

Když moderní hvězdolet Nepřemožitelný přistane na cizí, neprozkoumané planetě Regis III, aby našel předešlou výpravu z hvězdoletu Kondor, narazí na umělou inteligenci označenou jako Černý mrak. Lem popisuje Černý mrak jako seskupení mikroskopických částeček prachu. Každá částice obsahuje paměťovou buňku, jejíž obsah může při spojení s dalšími částicemi sdílet s celkem.

Koncepci jednotlivých organizmů fungujících jako kolektivní vědomí využili o třicet let později například tvůrci Hvězdné brány, když světu představili kybernetické bloky tvořící replikátory nebo scénáristé Star Treku při vytváření nové nebezpečné rasy zvané Borgové.

Lem se však více než na vědeckofantastický příběh se všemi svými náležitostmi zaměřuje na filozofické otázky, které souvisí s objevováním cizích světů i se samotným lidským chováním. Proto od Nepřemožitelného nelze očekávat, že čtenáře vtáhne do příběhu a už nepustí. Lem vynechává důležité prostředky psaní typické pro úspěšná beletristická díla. Například se intenzivně zaměřuje na popis krajiny a celkového prostředí, ale popisu hlavních postav věnuje jen pár řádků. Až do poloviny knihy nemáme možnost ztotožnit se s hlavními hrdiny, kteří by nás mohli motivovat k dalšímu čtení.

Pokud se oprostíme od očekávání napínavého a chytlavého sci-fi příběhu, zjistíme, že Lemovo dílo má co nabídnout. Za zmínku stojí pasáže, kdy se autor zabývá rozdílem mezi skutečnými právy lidstva a právy, které si samo lidstvo nárokuje. Zvědavost je jednou z nejpřednějších lidských vlastností. Nelze ji popřít ani se jí bránit. Lidstvo se díky ní posouvá ve svém vývoji stále kupředu a svým způsobem dává našim životům smysl, ale kde je její hranice? Má lidstvo právo bezhlavě navštěvovat cizí území a narušovat jejich harmonii jen kvůli své touze po poznání?

Lem se ve svých filozofických úvahách nezaměřuje jen na lidstvo jako celek, ale i na mysl jednotlivců. Konkrétně na to, jak se mění naše názory a rozhodnutí v závislosti na situaci, ve které se nacházíme. Pro vysvětlení své teze využil dva hlavní hrdiny knihy – velitele hvězdoletu Horpacha a jeho prvního důstojníka Rohana. Skrz Rohana zjistíme, jak lehce se dá odsoudit rozhodnutí někoho, kdo na svých bedrech nese mnohem větší zodpovědnost. Ale stáli bychom si za svým názorem, i pokud bychom se ocitli na jeho místě?

Nepřemožitelný v sobě skrývá mnohem více fascinujících myšlenek. Je třeba si uvědomit, že jde o dílo přes padesát let staré, a příběh tudíž není pro moderní čtenáře ničím novým, ale úvahy Stanisława Lema byly tak nadčasové, že pro ně dnešní čtenář může mít mnohem větší pochopení než lidstvo v šedesátých letech.

17.12.2018 | Adéla Mrzílková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout