Zkoumání absurdit mezilidských vztahů v Rokoku. Znovusjednocení Korejí je ve hře jen zbožným přáním

Zkoumání absurdit mezilidských vztahů v Rokoku. Znovusjednocení Korejí je ve hře jen zbožným přáním80%

Pražské divadlo Rokoko uvedlo v premiéře hru současného francouzského dramatika Joëla Pommerata s poněkud zavádějícím názvem Znovusjednocení Korejí.

Severní a Jižní Korea jsou rozdělené od konce druhé světové války. Hra uváděná v Městských divadlech pražských ale vůbec není (anti)utopickou vizí o tom, co by bylo, kdyby se státy opět spojily. Její název Znovusjednocení Korejí odkazuje na podobnost, kdy jsou jakékoliv vztahy zprvu stabilní, následně je něco nečekaně přetne a zpravidla se je už nepodaří uvést do původního stavu.

Inscenaci tvoří kaleidoskop vzájemně nesouvisejících povídek, jejichž žánr sahá od tragikomedie přes drama až po psychothriller. Všechny role obstarává desetičlenný herecký ansámbl – pětice mužů, pětice žen. Na jeviště vstupují skrze průchozí převlékací kabiny, v nichž se kromě kostýmů mění i jejich postava. V dalším výstupu pak pokaždé ztvární naprosto odlišný charakter od předchozího příběhu. Jednotlivé předěly doplňuje znepokojivá hudba ve stylu jazz fusion, která u diváků spolehlivě udržuje napětí.

Dana Batulková a Jan Vlasák v inscenaci Znovusjednocení Korejí. Foto archiv MDP

Netradiční pojetí představení dozajista poutá pozornost. Některé příběhy jsou však příliš krátké a nedostatečně rozvedené na to, aby byl patřičně vysvětlen kontext a mohly tak silněji zapůsobit. Vyvažují je však delší, emocionálně nabité scény – mezi nimi třeba příběh o nepochopeném učiteli, který se své žáky snaží v dnešním citově chladném světě vést žáky k hodnotám lásky, sonda do palčivé situace manželské dvojice, které děti chybí natolik, že si je vymyslí a do své iluze zatahují i okolí, nebo skeč se dvěma kamarády, kteří se do krve rozhádají kvůli naprosté banalitě.

V obsazení najdeme stálé členy souboru promíchané s hostujícími, neokoukanými tvářemi. V některých scénách se ale „úsporné opatření“ s figurami nevyplatilo – například v příběhu o překažené svatbě hrají Anna Kameníková s Danou Batulkovou sestry, věkový rozdíl mezi těmito herečkami, jenž je patrný i vizuálně, přitom činí 36 let.

Jejich výkony jsou přesto s ohledem na náročnost transformací do jiné postavy, kterou všichni zvládali nad očekávání, úctyhodné, obzvláště pak podání Jana Vlasáka coby manžela trpělivě snášejícího výpadky paměti své nemocné ženy, Lucie Žáčkové, dívky lehčích mravů, a Jiřího Hány ve zmíněné roli pedagoga.

Anna Kameníková a Lucie Žáčková v inscenaci Znovusjednocení Korejí. Foto archiv MDP

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Městská divadla pražská: ABC,... nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!