5 nejlepších českých pohádek s čerty

5 nejlepších českých pohádek s čerty 

Pohádky o čertech patří k těm nejoblíbenějším zejména díky boji zla proti dobru. Chlupatá stvoření s rohy na sebe často berou lidskou podobu a dělají vše pro to, aby dostali hříšníky do pekel, kterým vládne mocný Lucifer. Pojďme se vrátit do dětských let a připomenout si pár pohádek, kde mají hlavní slovo „rohatí“.

Hrátky s čertem

Mezi nejkrásnější klasické české pohádky o čertech patří bezpochyby Hrátky s čertem. Původně šlo o divadelní hru Jana Drdy, kterou napsal za druhé světové války pro povzbuzení českého národa. Film vznikl až v roce 1956 a stejně jako na divadle se odehrává v malovaných ladovských kulisách. Pohádka byla upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž si někteří zahráli o dva roky později i ve filmu. Jde o Stanislava Neumanna, Františka Filipovského, Jaroslava Vojtu a Františka Smolíka. V tomto snímku můžeme vidět snad všechny typy čertů, jaké si jen dovedeme představit. Čertovskou vrchnost, pekelného aristokrata, vypelichané čertíky a samozřejmě i vládce pekel.

S čerty nejsou žerty 

Pohádková komedie režiséra Hynka Bočanaroku 1984 byla natočena podle předlohy Boženy Němcové – Čertův švagr. Zápletka je založena na záměně, kdy se do pekla dostane dobrá duše, mlynářův syn Petr (Vladimír Dlouhý), a nešikovný čert Janek (Ondřej Vetchý) se pak snaží svůj omyl napravit a uvést věci na pravou míru. Ve filmu můžeme vidět spoustu známých tváří jako například Jaroslavu Kretschmerovou, která skvěle ztvárnila Dorotu Máchalovou. Dorotu původně měla hrát Jana Dítětová, po přečtení scénáře však trvala na roli babičky. Dále si zde zahrál také Václav Vydra nebo Petr Nárožný postavu neustále dirigujícího kaprála. František Vicena, starý mlynář Máchal, se pár měsíců po natáčení filmu oběsil, a tak se nedožil ani premiéry. Moniku Pelcovou, představitelku princezny Adélky, kvůli jejímu moravskému přízvuku musela nadabovat Naďa Konvalinková a nazpívat Ivana Andrlová.

Princezna ze mlejna

Režisér Zdeněk Troška má na kontě několik příběhů s čerty. V tomto z roku 1994 si roztomilého čerta zamilovaného do mlynářovy dcery Elišky (Adnrea Černá) zahrála Yvetta Blanarovičová. Na přání diváků bylo o šest let později natočeno pokračování a velkou změnou bylo obsazení čarodějnice. Lucii Bílou nahradila Monika Absolonová. Tu museli každý natáčecí den minimálně dvě a půl hodiny líčit, aby vznikla konečná verze čarodějnického kostýmu. Mlýn, na kterém se točilo bohužel nikde nenajdeme, protože byl postaven pouze z polystyrenu a kartonu. Ve druhém díle z roku 1999, o který si řekli sami diváci, můžeme už vidět opravdový mlýn v Těšovicích u Prachatic. Pokračování mělo tak velký úspěch, že si vysloužil Českého lva v roce 2000 za nejúspěšnější film.

Z pekla štěstí

Další z dílny Zdeňka Trošky je Z pekla štěstí (1999), kde si dvojroli Boha a Lucifera zahrál Karel Gott. Film je natočen podle knižní předlohy Jana DrdyČeský Honza. Pojednává o chudém Honzovi (Miroslav Šimůnek), který se spřátelí s čerty a získá od nich tři kouzelné předměty. Ty mu pomohou porazit draka a získat milovanou Markytku (Michaela Kuklová). Natáčelo se v létě roku 1998 na mnoha místech po České republice. Nejvíce času však štáb a herci strávili na náměstí a zámku v Telči nebo ve skanzenu v Přerově nad Labem. Několik záběrů pochází i z hradu Roštejn či ze zámků Třeboň a Jindřichův Hradec. V říjnu 1999 obdržel Troška Cenu města Telče od starosty Miloše Vystrčila za propagaci města. Pohádka se stala třetím nejnavštěvovanějším filmem roku 1999, kino tehdy navštívilo 358 000 diváků. Pokračování Z pekla štěstí 2 mělo premiéru v roce 2001.

 Peklo s princeznou

Novější romantickou pohádku z roku 2011 režíroval Miloslav Šmídmajer, který má na kontě filmy jako Vejška, Probudím se včera nebo Jak se krotí krokodýli. Hlavní role zde představili herci Jiří Mádl, Tereza Voříšková, Petr Nárožný, Václav Postránecký, Zlata Adamovská a spousty dalších. Autor scénáře Miroslav Buberle zemřel v sobotu 6. června 2009 – v den, kdy Peklo s princeznou získalo na zlínském filmovém festivalu dvě divácké ceny, a to Zlaté jablko za divácky nejlepší hraný film a stejnou cenu od dětské poroty. Natáčelo se zejména v Adršpachu a v Kouřimi. Scény z mlýna se natáčely v Dolském mlýně v Českosaském Švýcarsku, tam se natáčela například i Pyšná princezna.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!