Natěšení fanoušci se už od sedmi hodin tlačili do O2 arény. Na očekávanou hvězdu večera si však museli ještě dvě hodiny počkat. Zábavu v podobě kvalitní hudby v crossoverovém stylu jim měla dopřát předkapela Flattus s více než dvacetiletou historií na české hudební scéně. Už první tóny však prozradily, že tento krok Škwoři neudělali tím správným směrem.

Jediný ze čtveřice účinkujících, kdo vyzařoval energii, byl zpěvák Jiří Hašek. Na pódiu poskakoval ze strany na stranu a neúspěšně se snažil rozhýbat diváky aspoň v prvních řadách. Zbylí členové kapely nebyli zdaleka tolik motivováni vytvořit pro diváky show odpovídající ceně vstupenek. Kytarista Tomáš Jun se s basákem Adamem Sázavským nesměle pohybovali v rytmu hudby na svých místech a bubeník Jakub Troníček za bicími předváděl číslo, které by zvládl student prvního ročníku základní umělecké školy. Diváci se tedy v mezičase uchylovali raději k pípám a stánkům s občerstvením. Škwor by příště měl zvolit raději kapelu s velkým srdcem, nikoli jen s velkou peněženkou.

Lehce po deváté hodině se diváci dočkali. Škwor začali vítat bujarým potleskem hned po zhasnutí světel. Na první píseň euforicky tančila půlka arény a po jejím skončení se ozývaly oslavující výkřiky fanoušků. Škwor se do O2 arény vyzbrojil opravdu kvalitním arzenálem od blikajících světel přes barevné lasery až po hořící pódium a svůj dosud největší koncert si užívali opravdu naplno. Do téhle show se snažili dostat grády, stejně jako se jim to povedlo v případě posledního alba Uzavřený kruh.

S rostoucím věkem kapely roste i jejich odvaha hrát tvrdší a drsnější muziku. Texty jsou naštvanější i vulgárnější, ale i přes ostrou hudbu Škwor sám sebe nezapře. Prolnutí nových songů s klasickými čtrnáct let starými hity jako Sraž nás na kolena fungovalo skvěle a s blikajícím pódiem do sebe vše zapadalo jako hodinky.

Přes veškerou zdánlivou dokonalost na jejich vystoupení cosi nehrálo. Možná šlo o špatné nazvučení, ve kterém se ztrácela zpěvákova charakteristická barva hlasu, možná za to mohl obrovský prostor O2 arény, který byl pro Škwory novinkou. Tak či tak, jak diváci ztráceli svůj pocit euforie, ztráceli i svou chuť a energii, kterou v nich kapela tentokrát nedokázala opět zažehnout tak, jak to obyčejně umí. Hlavou do rytmu házeli jen opravdu skalní fanoušci tělem i duší, ale zbytek arény buď nehybně seděl nebo písně doprovázel jen lehkým podupáváním.

I když největšího úspěchu zahrát si v O2 aréně Škwoři zdárně dosáhli, tento koncert se na stupínek vítězů neumístil. To však nezabránilo divákům v bouřlivých ovacích, které byly pro Škwory poděkováním nejen za ten jeden pražský večer, ale za celých dvacet let jejich věrné služby.

17.11.2018 | Adéla Mrzílková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout