Stmívání - kniha nebo film?

Stmívání - kniha nebo film? 

Dobrá, tak i mě to potkalo. Už pár let nejsem teenager, nemám schovanou polovinu obličeje za černou ofinou, nenosím růžové čelenky a nepláču doma u plakátů sladkých hochů se zmučeným výrazem. Upíři nikdy nebyli moji favoriti, horory upřímně nesnáším. Jediný vlkodlak, který si kdy získal moje sympatie, je přitažlivá a cynická seržantka Angua z ankh-morporské městské stráže – ta je ovšem vegetariánka a navíc je zamilována do dvoumetrového kapitána Karotky, žijícího v přesvědčení, že je trpaslík (kdo čte Pratchetta, ví).
Ale přesto všechno jsem přečetla všechny díly knižní série Stmívání. Vedlo mě k tomu několik důvodů - někde na internetu jsem si přečetla, že Stephenie Meyerová napsala celou knihu na základě jednoho snu, který se jí zdál…má to ke dvěma tisícům stran dohromady, takže to je celkem obdivuhodný výkon. A co mě nakonec přesvědčilo definitivně: někde jinde jsem si zas přečetla, že hlavní hrdina Edward je pojmenovaný podle Edwarda Fairfaxe RochesteraJany Eyrové – takže přinejmenším musíme mít s autorkou podobný literární vkus a slabost na anti-zářivé hrdinky s pevnými zásadami a melancholické hrdiny s podivnou minulostí schopné milovat až za hrob (doslova).
Takže jsem dala šanci prvnímu dílu a nakonec jsem zhltla všechny čtyři. Pak jsem se pokusila pochopit hysterii, kterou spustila filmová adaptace a protože na ni už bylo špíny naházeno dost (nutno předeslat že zaslouženě), napadlo mě, že by možná nebylo od věci napsat spíš takový příspěvek do věčné debaty „co je lepší: kniha nebo film?“.
Odpověď předesílám rovnou: kniha, jednoznačně kniha. Začněme tedy s ní.

Základ příběhu je nejspíš znám téměř každému, ale pro ty největší ignoranty: Bella je taková docela obyčejná sedmnáctiletá holka, která se přistěhuje do deštivého a pošmourného městečka Forks za svým otcem, šéfem místní policie. Je to samotářka s nepříliš vysokým sebevědomím a smyslem pro ironii. Nikdy nikam moc nezapadla a nemá důvod očekávat, že to na nové škole bude jiné. Proti všemu jejímu očekávání se však zdá, že je mezi novými spolužáky od začátku celkem populární až na jednu výjimku a tou je tajemný a krásný Edward Cullen.

Ten se k ní chová od začátku přinejmenším podivně a celkově je na něm něco prostě divnýho…stejně jako na jeho sourozencích. Bellu však tahle podivnost začíná místy proti její vůli čím dál tím víc fascinovat…a ukáže se samozřejmě, že je to vzájemné. A ve chvíli, kdy se to ukáže a je evidentní, že osudová láska je na spadnutí, tak se také ukáže, že to má jeden zásadní háček – totiž že Edward je upír. Samozřejmě že ten „hodný“ – nezabíjí lidi a vůbec je velice kultivovaný, stejně jako celá jeho rodina, která mezi sebe samotářskou Bellu rychle přijme a ta se poprvé v životě cítí někde jako „mezi svými“. Ovšem dříve nebo později se začnou okolo potulovat i nějací ne tak hodní upíři a vůbec se to všechno nějak zkomplikuje…toť začátek.

Myslím, že si můžu s klidem dovolit prozradit pointu, takže: v průběhu dalších tří dílu se Edward pokusí Bellu opustit, protože se bojí, že jeho přítomnost je pro ni smrtelně nebezpečná, Bella se skamarádí s Jacobem, o kterém se později ukáže, že je to vlkodlak (ti podle legendy žily v indiánské rezervaci poblíž Forksu odjakživa, nebo přinejmenším od té doby, co bylo třeba chránit lidi před upíry), Bella Edwarda zachrání, ale věci se opět komplikují, když se na scénu dostávají další zlí upíři, tudíž je třeba dohodnout se s vlkodlaky…a budiž řečeno, že Bella se nakonec dočká toho, že se stane Edwardovi rovnou, tudíž upírkou a dokonce mu porodí dceru, která má – jak jinak- zázračné schopnosti.  Hlavní pointou celého příběhu je ostatně její láska k Edwardovi (a Edwardova k ní) – láska, která je stravující, vášnivá, osudová a navždy.
Ano, zní to asi dost šíleně. Takže jaké jsou tedy ty důvody si tuhle knížku přečíst?
První věc, kterou je třeba zdůraznit je, že se nejedná o žádné literární veledílo a spisovatelské schopnosti Stephenie Meyerové jsou…řekněme průměrné. Příběh není ani geniálně napsaný ani brilantně vystavěný nebo něco podobného. Místy je nelogický a občas úplně absurdní…a přesto mě bavilo ho číst. A z nějakého důvodu si myslím, že je to proto, že autorku bavilo ho psát. Možná nemá úplně zázračný talent a vlastně jí to psaní zas tak moc nejde…ale má fantazii a vytrvalost a dokázala vymyslet postavy, které má ráda a na jejíž osudech jí záleží a proto jsem Bellu a Edwarda nakonec měla ráda i já. Bella vlastně není ničím výjimečná, ale v průběhu příběhu se několikrát ukáže jako skutečně charakterní, od začátku je upřímná (příběh je psaný jejíma očima až na pár kratších výjimek, kdy je vypravěčem Jacob) a je prostě tak trochu „jiná“. Zajímavá. Edward je neskutečně patetický, ale taktéž od začátku něčím fascinující. Žádný z charakterů není vykreslený do hloubky a nějak zásadně komplikovaný…ale všechny jsou uvěřitelné a mě nakonec i sympatické. Jejich láska je taktéž absurdní a sentimentální a patetická. Ale přesto mě dojímala a přesto jsem jí fandila.

Prostě tu nakonec o to literární mistrovství nějak nejde. Ti náročnější, kteří si na něj skutečně potrpí, ať se od Stmívání drží stranou – je to kýč a brak a nic jiného. Ale ti, kterým stačí nadšení a příběh, který zaujme, strhne a nechá bezmyšlenkovitě se ponořit, se nebudou nudit. Protože není brak jako brak – některý (nejspíš většina) je stvořen za účelem vydělávat hodně peněž na masách konzumentů, mezi něž se musíme každý bez rozdílu občas započítat a některý vznikl z nadšení pro věc, lásce ke knihám a příběhům. A v takovém případě jsem ochotná estetické i intelektuální i jiné nedostatky na chvíli tolerovat a docela si to užít.

Co z tohohle všeho zbylo ve filmu? Do filmového Stmívání jsem se tu tak trochu opírala už ve své první recenzi na švédský film Ať vejde ten pravý, který má shodou okolností podobný námět, takže mu možná dlužím i pár dalších řádek. A opět to řeknu rovnou: film je ještě větší brak než knížka a to, co je na knížce dobré, se na plátno převést nepodařilo a možná se to ani podařit nemohlo.

I když vzpomeňme si, co dokázal dobrý režisér jako je Alfonso Cuarón vyždímat z trojky Harryho Pottera – jistě, knižní Potter je asi tak stokrát lépe napsaný než Stmívání a Rowlingová oproti Meyerové hotový literární génius, ale film měl být napínavá fantasy pro teenagery a nic jiného. A nevím, jestli to bylo kvalitou předlohy, nebo kvalitou režiséra, ale Harry byl na plátně mnohem snesitelnější než Stmívání, ba dokonce dobrý.

První díl Stmívání měl alespoň jednu celkem nezanedbatelnou přednost – režisérce Catherine Hardwicke se podařilo zachytit sugestivní prostředí neustále deštivého a šedivého maloměsta obklopeného zelenými pralesy a divokými plážemi. Pak po ní ovšem ve druhém díle (Nový měsíc) převzal kormidlo Chris Weitz, který nás dříve oblažil takovými skvosty jako Prci, prci, prcičky…a ten se zjevně rozhodl, že na nějaké budování atmosféry se tu můžeme vykašlat a vyždímal z knihy opravdu jen to nejhorší. Takže místy natočil komedii, aniž by to zamýšlel (chudák Jacob, tu scénu sundavání trička si fakt nezasloužil).

Co se týče herců, Kristen Stewart je netypicky půvabná, zajímavá, sympatická a schopná tak nějak civilně hrát. Většina recenzentů se strefovala především do Roberta Pattinsona – a přiznávám, že je jednoduché se do něj strefovat, hrát podle všeho moc neumí. Ale mě osobně nevadil – Edward je i v knize prostě divnej patrón a možná proto, že Pattinson je hodně „divnej“ herec, nějak mi to nakonec šlo dohromady. Ono možná sebelepší herec by prostě nedokázal ty úplně z kontextu vytržené absurdní a patetické hlášky pronášet tak, aby mu je někdo uvěřil.

Scénaristku nelze než zatratit, protože si neumím představit, jak může někdo neznalý předlohy pochopit, o čem to ty lidi sakra mluví a proč dělají tak šílené věci. Ale abych nebyla jen negativní – ten, kdo předlohu zná, si nakonec může i ty filmy trochu užít. Jestli jste si při četbě knihy hlavní hrdiny oblíbili, je velice nepravděpodobné, že byste je po filmu začali nenávidět. Prostě jen zkonstatujete že kniha je lepší a že na plátně už je té lacinosti trochu moc.

Takže na závěr ještě jednou: kniha, jednoznačně kniha. Opět.

Kdy a kde dávají film: Stmívání

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Režie:

Hrají: ,

Kdy a kde dávají film:

AdsManager: Ads position 'smr-mobile' doesn't exists (filename: /var/www/informuji/releases/release_1543927035/classes/AdsManager/ads/smr-mobile.adsense.html)