Sherlock Holmes si ze své legendární londýnské adresy Baker Street 221b odskočil na divadelní prkna pražského Hudebního divadla Karlín, aby se stal hlavní postavou v muzikálu, jenž proplétá 'jeho' Poslední případ s osudem detektivova stvořitele - spisovatele Sira Arthura Conana Doyla. Společnost mu při tom samozřejmě dělá jeho nejvěrnější přítel doktor John Watson, Sherlockova múza Irene Adlerová i největší rival profesor Moriarty. 

Muzikál Legenda jménem Holmes se zrodil díky Ondřejovi Gregoru Brzobohatému, jenž je autorem hudby, textů i libreta, a režisérovi Gabrielu Baarovi. Hlavní dvojrole legendárního detektiva a spisovatele Arthura Conana Doyla se ujal Vojtěch Dyk (v alternaci s Lukášem Janotou), jenž je hvězdou této inscenace oprávněně. Postavy hraje s lehkostí jim vlastní a jeho pěvecké výkony patří k tomu nejlepšímu, co inscenace nabízí. Velmi slušně se svých rolí ale chopily i Anna Fialová (v alternaci s Kristýnou Daňhelovou) jako Irene Adlerová a Louisa Hawkinsová i Ivana Chýlková (v alternaci s Jaroslavou Kretschmerovou) jako paní Hudsonová. 

Za herečkami a Dykem pak ale lehce zaostávají další mužské role. Doktor Watson (Marek Holý/Denny Ratajský) nemá ve hře příliš prostoru a jeho pěvecká čísla zdaleka nepatří k těm nejvýraznějším. Skutečné fanoušky příběhů Sherlocka Holmese pak ale nejvíce zklame postava profesora Moriartyho (Jan Sklenář/Petr Vaněk), která v muzikálu zdárně konkuruje nepříliš bystrému inspektorovi Lestradovi (Jaromír Dulava/Filip Rajmont). Z největšího rivala Sherlocka Holmese, kterého sám Doyle popisoval jako zločineckého génia a Napoleona zločinu, se na karlínských prknech stává bláznivý 'trouba', kterého svým přehráváním Jan Sklenář dovádí až do jakési groteskní postavy. 

Velkým plusem hry je zajímavý příběh, který není u českých muzikálů žádnou samozřejmostí. Rafinované prolínání dvou dějových rovin má sice svá úskalí, která se ukazují především v trochu zdlouhavé první půli, kdy je zapotřebí rozehrát dva příběhy, tvůrci se s tím ale nakonec poprali dobře a až na pár nadbytečných scén se divák opravdu nenudí. Výborná je rovněž živá hudba, která skvěle zapadá do doby, v níž se příběh odehrává. Muzikál sice nepřináší žádný velký hit či melodie, které by si návštěvník broukal ještě další tři dny. Legenda jménem Holmes však ukazuje, že to pro kvalitní divadelní zážitek není zapotřebí. 

Zásluhu na celkovém vyznění muzikálu má také výborná scéna, kterou vytvořila Michaela Horáčková Hořejší. Zejména scéna s vlakem v druhé polovině inscenace přináší něco, na co nejsme u nás ještě úplně zvyklí - rafinovanost, vtip, iluzi i monumentálnost. Dobovou atmosféru dotváří i kostýmy Kristiny Záveské. I přes drobné výtky tak Hudební divadlo Karlín představilo návštěvníkům po letech původní tuzemský muzikál, kterým se může Česká republika skutečně chlubit.

28.10.2018 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout